1. koho (kam) začít vést: když jeho [Ježíše] powedu přěd město,…tehdy sě všitek lid za ním obráti HradUmuč 90a; ujem ji [ženu] svatý Petr za ruku, powede ju k lodí PasMuzA 290 ducebat; za ní [Brangenenou] powedeſſta dva mimochodníky TristB 153a; vsadi ji [Grizeldu] na bielý kóň, s velikú ctí…ji powede až na svú sien GrizM 155a ║ chudý promluví, a dějí: „Kto jest toto?“ Když se okáže, powedu jeho AlbnCtnostA 90b vyvedou

2. koho kam [k abstr. cíli] zavést, dovést: kohož nemóž [ďábel] v zevné zlé přitáhnúti, toho powede ve zlé, něčím dobrým jemu okrášle ŠtítKlem 9b; k věčným radostem, powedeni jeho [boží] milostí, aby došli HusSvatokup 200a; aby ten život lživý…powedlo [srdce] pod tu pravdu a kroky jeho ustavilo na ní ChelčJan 51b

3. jur. co [své právo, stanovisko ap.] provést obhajobu čeho: častokrát také druhá strana túž [„svú pravdu“]…v své řěči a v svém líčení nevýmluvně přěde pány powede [a při ztratí] DubA 11a; má li [Frána] které právo k tomuto statku, aby to povedl ve třech súdech vedle práva města našeho ListářPlz 2,42 (1459) ║ dóvodóv stálejšieho Písma svatého kteráž strana povede, máme…pochváliti ArchČ 3,241 (1423) tj. uplatní