povzvučěti, -ču, -čí pf.; k vz(ez)vučěti
zvučně se ozvat: powzwuczie pán bóh třěskem velikým na Filisty ComestC 41a (1 Rg 7,10: v. pohroměti) intonuit tj. zahřměl proti Filištínským; hlas jich jako moře powzwuczzi BiblOl Jr 50,42 (v. povzhlučěti) sonabit zazní; veselte se…a…powzwuċte, zpievajte BiblPraž Jr 31,7 (zvučte ~Drážď, provzvučte ~Lit) personate zajásejte. – Sr. pozvučěti