povyšný adj.; k povýšiti
1. povýšený, vysoko oceňovaný (v. „povýšiti“ 6): že jest [Jan Křtitel] větší i powyſſnyeiſſy než prorok KristA 51a. – Sr. povýšený 6
2. povznesený, obrácený k duchovním věcem („povýšený“ 5): pošli srdce vzhóru…, buď mysl povyẛna [tj. při modlitbě] HusVýklB 120a sublimis; aby mysl byla povyẛna t. 120a (v. povýšený 5)