1. (čeho, čemu) újma, škoda („potupa“ 1): Potupenie…v cěstách jich [hříšných] ŽaltKlem 13,3 (zetřěnie ~Wittb) contritio zkáza; na těch [zbožných] dielech leží…utěšenie i ot boha otplata. A jaké duši potupenye, když toho právě nepožívá AlbRájA 26b; že bych pečet…přitlačoval Svatojánským k záhubě a k potupieny jejich dědičstvie ListSlovKniezsa 37 (1480) ║ k jich [pronásledovaných apoštolů] potupeni mluví svatý Petr ChelčPař 172b o jejich strádání

2. koho/čeho [nepřátelského] přemožení, poražení, překonání: to vše [tj. obrácení mysli k Bohu] k diábelskému potupenij sě dějieše OtcB 174a ad confusionem; když při onom [svatém kříži] jest smrti potupenie t. 202a contemptus; Neštěstie, znamenaj své zahynutie, znamenaj své potupenie pro své zlosti TkadlA 40a

3. (koho/čeho) potupení, pokoření, uvržení do hanby; [úctyhodného ap.] zneuctění, zhanobení: jenž jedieše chléb mój, vzvelbil nad mě potupenye ŽaltKlem 40,10 (v. podpiecenie) subplantationem; za ním [za Ježíšem] dva lotry povedú na jeho věcšie potupenye KristA 100a; učiníš li co jiného na potupenye mému rodu PulkB 199 in diminutionem; jižto [poražení Židé] ostali…tam u vlasti, u velikém trýznění sú a v potupeni BiblLit Neh 1,3 (u…protivenství ~Ol, v potupě ~Pad, v pohanění ~Praž) in opprobrio; ijedna řeč…nenie k její [cti] potupeny RadaOtcP 165; o potupenije paměti řečeného Jana AktaKost 9b (v. napsánie 5) damnandam memoriam; jeho [Kristovy] pravdy…potupenie PříbrZamM 162b (v. neupodobňenie); pasúc [ďábel] žádost v potupeni boha a v zahynutí našem ChelčPost 92b; zašed [marnotratný syn] daleko od otce s potupením otce ChelčKap 25b se znevážením; kdož zde s ním [Kristem] v potupeni, aby s ním tam byli v slávě RokJanK 328a v hanhě; že je [kněze Bůh] dá v potupenie všemu lidu a v uohyzdnost ŽídSpráv 317; v. též neúčsta ║ toť jest město navščievenie, všeliké potupenie prostřed něho jest BiblLit Jr 6,6 (utrhánie ~Ol, bezprávie ~Pad) calumnia bezpráví; tobě na hanbu a na po tupenie TkadlA 43a pro ostudu

4. (čí) pohanění, slovní potupení: ty [Bůh] vieš úkoru mú a hanbu mú a potupenie mé ŽaltKlem 68,20; viece pro přiezn než pro potupenie jeho [světce] početé pravenie chci dokonati a…klevet nic neposlúchati OtcB 153b iniuria; suggillacio posmievanie vel potupenie SlovOstřS 114; obprobriis potupenimi vel haněními [stíhaní křesťané] VýklKruml 324b (Hb 10,33: ohyzdami BiblOl, pohaněnie ~Praž) ║ odtud [tj. z kažení češtiny] pocházie hněv, závist…a české potupeṅie HusVýklB 58a pohana Čechů; kterakého potupenie na ně [prosté lidi] vymysliti ChelčLid 95b (v. opar) nadávky

5. koho/čeho ap. opovržení vůči komu/čemu, pohrdání kým/čím, přezírání koho/čeho: tohoto světa potupenye,…hospodina a…bližnieho milovánie Vít 88b; jeho [sv. Václava] na svéj mysli potupenye nesa PasMuzA 515 despiciens; Bazzotha zhrdaje jím nebo potupenie jeho VýklHebrL 187b despectio; Elmondeblathaim potupuje fíky nebo potupenye rúhot t. 197b; potupenye veliké božieho zákona a netbánie spasení ListySkot 9a oppressio; auxit contemptum in dominum přivětčil potupenie proti bohu VýklKruml 77a (2 Par 28,19: jest vzhrdal BiblOl, v potupu by měl ~Pad); již tu nenie nepoznánie, ale potupenie vuole božie RokLukA 268a; pohrzenie, potupenie [křesťanů] ProkPraxD 75a ║ ne s potupeny a z hrdosti,…pohnán jsa u dvora papežova, nestál sem HusKorV 172b pro přezíravé pohrdání papežskou kurií

6. (čeho [hříšného] ap.) zavržení, odmítnutí; relig. zatracení: dóvody a potupenie proti přijímaní božie krve z kalichu JakKost 162b odmítavé stanovisko; o potupení zjevných smrtedlných hřiechóv ArchČ 3,232 (1421), pod. AktaBratr 2,158b; v potupenie časných věcí pro milost nebeských ChelčSíť 48b; potupíce pravdu, budú tvrditi tiem potupenim faleš a lež RokPřij 324a popřením; všetečnost potupenie hodná KorMan 117a odsouzeníhodná, zavrženíhodná; v. též netrvalý 1 ║ ne k vašemu potupeny mluvím [apoštol] BiblOl 2 C 7,3 (v. potupa 7) ad condemnationem abych vás odsoudil (odsuzoval) — relig.: Ahiath…potupenie anebo zatracenie VýklHebrL 178a condemnatio; vy ste se protivili vuoli boží, a protož jste v tomto [tj. vyhnání z nebe] potupeni SolfA 87b; v. též potupně 3

7. (koho [obviněného] čeho, k čemu [smrti] ap.) odsouzení (koho k čemu), „otsúźenie“ (5): kak jsú jej [Ježíše] proradili…knížata našě na potupenye smrti EvRajhr 116b (L 24,20: na potupeny k smrti ~Ol, zahubenie ~Víd, zatracenie ~Zimn, otsúzenie BiblDrážď) in damnationem; poručil sem [Bohu] svú při, aby ji dokonal…, buď to i mým od lidí potupením, i smrtí HusPostH 54a; na znamenie potupenye jeho [Husova] některaké knihy páléchu MladHusA 165b condemnationem; o potupenije Babylona [tj. hříšníků] a o zkažení šelmy rohaté a zavržení od boha na věky JakZjev 9b (fig.); tam [tj. po smrti] bude súd potupenie, ale tuto súd rozeznánie RokJanK 159b; soudcové a potupenj nade mnou se dějí AktaBratr 1,325a; o…potupení na smrt mistra Jana Husi BřezKron 338 ║ ani ty sě bojíš boha, že v takémž potupeny jsi? EvOl 260b (L 23,40: v…otsúzení BiblDrážď) in…damnatione snášíš jako odsouzenec stejný trest; da [král] Esdrovi moc [odsuzovat]…na potupenye statku ComestC 246a (1 Esd 7,26: v. otsúźenie 1) odsuzovat k ztrátě statku