1. koho (i gen.), čeho (čím ap.) posílit; [unaveného] občerstvit, osvěžit; [slabého] povzbudit, vzpružit: aby mu [napravenému hříšníkovi] odpustili, jeho potieſſili a v lásce potvrdili KorMan 162b; měla by je [vězně] sama Vaše Jasnost navštěvovati a je potieſſowati ŽídSpráv 65; v tom jich [apoštolů Kristus] potėſſowal a v naději postavoval, řka… AktaBratr 1,92b; tak [tj. svým příchodem] sú potieſſili i mého duchu i vašeho BiblPraž 1 C 16,18 (v. posíliti 2) refecerunt; jimi [udělenými privilegii] jsouce potěšeni ArchČ 28,324 (1489) ║ tentoť [tj. syn] nás potieſſij od prací a robot BiblPraž Gn 5,29 (utěši ~Ol) consolabitur dá oddechnout. – Sr. polepšiti 4

2. koho i gen. [sklíčeného ap.] (čím) (po)těšit, utěšit, upokojit koho, poskytnout útěchu komu: jichžto [odsouzenců] svatý Kliment potyeſſyl a řka… PasMuzA 609; potieſs sama se, milá matko božie HusSvátB 150a; v kterémžto zákoně řeči některé potėſſugij věrných zarmúcených JakZjev 9a; lidé jsouce tiem [tj. ujištěním] potěšeni, táhnú [tj. do boje] ArchČ 3,48 (1448) ukonejšeni; přijíti k nemocnému a jeho potěſſiti AktaBratr 1,101a; oni [lkající] potieſſeni budú BiblPraž Mt 5,5 (v. obradovati 1) consolabuntur ║ aby…v žádostech byli potěšeni [Čechové] KorPosC ArchČ 8,336 aby došli splnění svých přání

3. koho/co (po)těšit koho/co, (u)dělat radost komu/čemu: přikázanie jeho [Boha] potieſſuge srdce RokJanB 259b (sr. Ps 18,9); čímž tehdy chcme potieſſiti angelos dei HomMak 133b; mysli naše velmi by potěšilo [urovnání] ArchČ 6,196 (1482) ║ aby potieſſil [člověk] tváři skrze olej BiblPraž Ps 103,15 (v. objěsniti 2) exhilaret aby rozjasnil