posvietiti, -cu, -tí pf. (ipf. posvěcovati², -uju, -uje); k svietiti, svět
1. co [tmavého] zjasnit, zahrnout světlem („osvietiti“ 2): bože mój, poſwieti tmy mé ŽaltWittb 17,29 (v. osvietiti 2) illumina; kázanie hospodinovo světlé, poſwieczige oči t. 18,9 (v. osvěcovati² 4; fig.) zbavuje slepoty ║ bděnie svaté mysl člověčí i poſwiecuge OtcB 42a (v. osvěcovati² 5) osvěcuje, rozjasňuje
2. pf. [o zdroji světla] na co, čemu posvítit, vrhnout světlo na co: naděje stkvúcie nad slunce poſwietila jest na zemi HusSvátA 521a; Poſwietili sú bleskové jeho [boží] okrslku země BiblPad Ps 96,4 (přisvietili ŽaltWittb, prosvietili sú sě ~Klem, zasvietili BiblLit) illuxerunt ║ až den i poſvieti a dennice vzejde v našich srdcích HusVýklB 27b (2 P 1,19 elucescat: v. osvietiti sě 2) zasvitne, rozjasní se (pod. MamUKA 26a inclaruit ?)
3. relig. komu, v kom posvítit, dodat světla a umožnit vidět (dolož. jen obrazně o duchovním osvícení, sr. „osvietiti“ 4): navščievil [Bůh] nás, vyšed z výsosti, Poſwyetyty jim, již ve tmě…sedie ŽaltPod 133a (L 1,79: v. osvietiti 4); divným svým osviecením ve mně…světlými poprslky poſwiecygie [Bůh] PasMuzA 463 (osvěcuje ~Kal) radians in me; bóh pán i poſwietil nám BiblPad Ps 117,27 (zasvietil ~Lit, osvietil ŽaltWittb, prosvietil ~Pod) illuxit; když jest přišlo světlo těm, ješto sú ve tmách, a poſwijtilo jim ChelčPost 154a (sr. J 8,12); světlo spravedlnosti nepoſwijtilo jest nám TovHád 15a