pospolku adv.; k spolek
1. pospolu, společně, dohromady: POſpolku s bohem pojedú [rytíři] BawArn 2025; complexim, id est coniunctim společně, poſpolku VodňLact hh1b, pod. t. gg8a. – Sr. pospolně 1, pospolu 1
2. [o umístění] soustředěně, na jednom a témž místě: na jiných miestech téhož spisu pokládá se, ne poſpolku, ale na ruozno KorMan 11a; najvíc v Praze poſpolku těch bratří a sestr bohatcových BechMuz 6b