pospíleti, pošpíleti, -eju, -é ipf. i pf. (ipf. též pospílévati, pošpílévati, -aju, -á, pospilovati, pošpilovati, -uju, -uje, ojed. pošpíl(áv)ati pošpílávati, pošpílati); k spíleti
kým ap. (z)tropit si posměch (žerty) z koho, (po)tupit posměchem koho; ipf. posmívat se komu: aby jím [Ježíšem pohané] poſpileli a bičovali EvPraž 6b (Mt 20,19: v. obida 1) ad illudendum; ať nebude tobú poſpilety ani sě tobě rúhati [cizinec] BiblDrážď Pr 25,10 (poſſpileti ~Ol, ať se…neposmievá ~Lit) ne…insultet; to trój lid hřiešný přěstúpá…Druhý, jenž bohem poſpile DesHrad 127; hospodin poſpile jimi ŽaltKap 2,4 (v. porúhati sě 1) subsannabit; neroďte poſſpylewaty Pror Is 28,22 (poẛpilouati BiblLit, poſſpielati vel žertovati, kunštovati tiem VýklKruml, špotovati EvOl, sě posmievati BiblPad); jsa hnut hněvem přieliš, poſpilovaẛe [Sanabalach] Židy BiblLit Neh 4,1 (poſſpileſſe ~Ol, posmieval sě jest ~Pad); božím ustavením pohrdal sem a potupil i poſpylel častokrát AlbRájA 96a; jím [starcem] již mladí poſſpielawagij AlbRájN 170b (poſpylewagy ~A, poſpylugy ~M); v. též oklamati 1 ║ mnieše [soudce], by ten člověk chtěl něco poſſpileti OtcB 34b ioci aliquod proponere si zažertovat; uvedl mužě…pán mój v duom svój, aby mnú [tj. ženou] poſſpilel BiblOl Gn 39,14 illuderet aby si se mnou pohrával. – Sr. pojhrati 4, poklamati