porušilost, -i f.; k porušilý
1. porušitelnost, podléhání zkáze; relig. smrtelnost („porušenie“ 2): lidská osoba má…s hovady tovarystvo v hlúposti a po ruſiloſti na těle BřezSnářM 37a — relig.: ten po shřešení člověčiem z poruſſiloſti se narodil BřezSvět 2b; na těle oslaveném bude…neporušilost proti poruſſiloſti HusSvátA 501b (v. neporušilost 2); budeť [při vzkříšení]…místo poruſſyloſti dána neporušilost JakPost 198b ║ Kristus věda naši poruſſiloſt, i dal nám zákon svój, po němž má poznati, což je dobré a co zlé JakBetl 114a porušení hříchem (dědičným); aby byla očištěna [země] od hrubosti, poruſſyloſti JakPost 114b mravní narušenosti (sr. porušenie 4)
2. med. chorobná změna („porušenie“ 3): pakli by kost byla porušena, propal železem…, neb to projženie poruſſyloſt…odjímá LékSalM 303 corruptionem; o rozsedlinách a poruſſyloſtech, kteréžto stávají se na konci mužském t. 360
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
porušitedlnost (pětislab.), porušilost, -i f. porušitelnost, pomíjejícnost, smrtelnost, pozemskost, přízemnost
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
porušilost f. = porušitelnost
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.