popúzěnie, -ie n.; k popúzěti
1. dráždění, vzbuzování hněvu: Eschomina…popuzuje nebo zbuzuje nebo popuzenye VýklHebrL 198b concitatio; všelikého utrhánie aneb neřádného popuzenie HusSvátA 557b; emulaciones popuzenie, que procedunt in verbis pungitivis Káz KapPraž F 30,24a; slovy nebo znameními popúzie toho, k němuž hněv má…A z těch popuzeni lid svěcký ihned zhuoru bývá ChelčPost 194a
2. pl. různice, svár: emulaciones popuzenye MamUKA 22a; ad lites et contenciones (k sváróm a k popuzenym a k svádám gl.) Hus KapPraž E 37,5b; animositates zpurnosti vel popuzenie VýklKruml 297b (2 C 12,20)
3. (k čemu) podněcování, ponoukání: v těle [by trpěl] lepké nabádanie a popuzenie ŠtítPař 77a dráždění; popuzenie božie k rozličným nechutem mile přijieti TkadlA 28a; při tulení a v jiném smilném popuzeni ChelčBisk 85b; napomínanie a jiná popuzenie k dobrému ChelčPost 164b
Nelze vždy odlišit od popuźenie (v. t.)