poničěti | StčS | MSS |

poničěti, -ču, -čí pf.; k ničěti

nad kým položit se na koho (n. poležet na kom?), sr. „nadlehnúti“: ponyczal nad ním [chlapcem] BiblDrážď A 20,10 (v. nakloniti sě 1) incubuit; Helizeus…vstúpiv, i ponycżal nad dietětem a položil usta svá na usta jeho BiblOl 4 Rg 4,34 (v. nadlehnúti), pod. t. 4 Rg 4,35. – Sr. naléci 1, poniknúti 1

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


poničěti, -ču, -číš dok. (nad kým) sklonit se, nachýlit se (nad někým)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety a 5 měsíci; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).