1. (čí, čeho v čem ap.) pomocník, kdo uplatňuje svou moc ve prospěch někoho n. něčeho; [slabého] zastánce, ochránce: bóh…, pomocznyk v smutciech ŽaltWittb 45,2 (pomocitel ~Kap, spomocník BiblPraž) adiutor; kněz s svými pomocznyky otci na milost jide DalC 85,35 mit sin gunnern; buoh…by jemu [sv. Antonínovi] pomocnik OtcB 177a protector; pomocznik móž býti [Ježíš] obci našie VeronS 102b potest…gubernare; potratí [vdova] pomocznika nebo poručníka svého BřezSnářM 60a; pomocníka zákona božieho…pana Jana Koldu ListářRožmb 2,107 (1441); jich [Milánských] pomocník král aragonský t. 3,298 (1448); kto mi dá pomocznika, aby žádost mú Všemohúcí uslyšel ChelčSíť 228a přímluvce; ustanoviti pána, ochránce, poručníka, branitele a pomocníka ArchČ 9,432 (1498) ║ aby mu ráčil [Bůh] pomocnik z toho bludu býti BruncBaw 6a pomoci zbavit se bludu (sr. pomoci 4B) ♦ Čtrnádste (svatých) pomocníkóv relig. čtrnáct světců vzývaných jako pomocníci, každý při zvláštní nemoci n. nesnázi (v. OSN 6,814): ješto zřenie mají…o svině k svatému Antoniovi a jiní pak ke Čtrnádcti pomocnikom na odpustky RokMakMuz 15a; na púť…k svatým Čtrnádcti pomocníkóm KalLuc 24
2. (koho [nadřazeného]) pomocník, „pomahač“ (2): to konáše…s svými chaternými pomocznyki při tom domu pokladném BiblDrážď 2 Mach 3,23 (s…služebníky ~Pad) cum satellitibus; Adamovi nebieše nalezen pomocznik podobný jemu BiblOl Gn 2,20 adiutor druh; oblehli Davida i mužě, točíš pomocznyky jeho t. 1 Rg 23,8 spolubojovníky; bratra a pomocznyka i spolurytieřě mého t. Ph 2,25 cooperatorem; jakožto tesař skrzě pomocznyky oteše dřievie LyraMat 4b per ministros; to se má dieti od lékaře i jeho pomocznikow LékSalM 698; naspořilo se jest těch křivých prorokóv, pomocznikow Antikristových ChelčKap 217b; oppifex pomocznik SlovKlem 69a (hilfftrager…, hilfflich DiefGlos 397) — jur.: ktož vědomě…přípravky, jichž zlodějé užívají, k tomu připravuje,…slovú pomoczniczy zlodějští PrávJihlA 81a; pakli za pomocníka obžalován byl by, na kříži sám se očistí CJM 2,24 (1469) spolupachatele, pod. t. 24 ║ na sufragánu, to jest na pomoczniku, méně se váží [práce] než na samém biskupu HusSvatokup 142a na podřízeném biskupu (sr. podbiskupie)
3. ♦ býti p. pomocník k čemu, aby… ap. (komu proti komu) dopomáhat k čemu (komu, sr. „pomoci“ 4A): pán mi pomocznyk buď, abych mohl…přemoci žádosti světské WaldhPost 124a; sú pomocznicy k tomu kupčení HusSvatokup 122b; nežli by té nepravosti proti pánu svému králi pomocnicy byli AktaBratr 1,112b; on také tomu [poškození] pomocznik jest Žilin 138a helfer
4. jur. (čí) osoba přísežně potvrzující svou víru v nevinu obžalovaného (v. BrandlGlos 249): dva pomocznyky odpřisěžta, že je nevinen [obžalovaný] RožmbA 43
5. jur. čí procesní zástupce: jakož jest vystúpila paní Kachna skrze pomocníka její NaučBrn 81 (1493; v. obtiežený II/4). – Sr. řěčník