1. na čem, s větou obsah. pamatovat se na co, pamatovat si co: Pomny se, ež na pilné věci nebezpečné netbánie jest PasMuzA 635; pomni se dobře na tom, žeť sem ani počátka já v té přiezni s tebú učinil ChelčBisk 2a; neb se dobře pomním, že…neboh Bernart…držal tudiež kopec ArchČ 37,187 (1461) ║ pommijm (m. -mnijm) sě dlužníkem ŠtítSvátA 95b považuji se za dlužníka

2. v imper. na/v čem, s inf., s větou obsah. mít na paměti, na mysli co: na tom se pomnyete, když skončie [P. Maria], nikte jie z vás neplač PasMuzA 442 videte; Pomny se, Mikuláši, a když tě které muky přemáhati budú, tehdy inhed zavolaj t. 645; pomnyem sě, že smy lidé MatHom 86; Pomny sě v tom velmě právě RadaOtcP 575; pomny sě člověk, aby záhe lehl…, a po ubuzení pomny sě protáhnúti LékVodň 259a; pro bóh, pomněte sě…, však ste mi [odsouzenci před popravou] slíbili…bezživotie nečiniti ListářRožmb 3,123 (1446) tj. nezapomínejte; Pomni se, co činíš TovHád 4b

3. pamatovat se, být při smyslech, ovládat se; v imper. vzpamatovat se: v kostele…nic sě nepomnyecz, sěm i tam hlédajíc KristA 77a; že by on [rataj] zdřiemal, každý to mní, an se velmi dobře pomni BawEzop 3129; Pomni se pro svého boha a schovaj meč BruncBaw 14a