pomlúvač, -ě m.; k pomlúvati
(koho/čeho) pomlouvač, hanobitel: proti všem…, kteříž by proti takovému svatému zboru psali a v tom jeho pomlúvali,…i proti jiným pomluwaczuom AktaKost 42a diffamatores; týž Jeroným, jsa pomluwacž a hánce jiných t. 59a infamator; pro utrhače, hánce a pomluwacże královstvie našeho lstivé t. 83a; maledicus…, qui dicit male zlolájce, utrhač, pomluwacż VodňLact N5a. – Sr. pomlúvcě (VodňLact F8b)