pominutie, -ie n.; k pominúti (sě)
1. čeho [času] uplynutí: zahynutie dne jest bez dobrého skutku jeho pominutie BurleyMudrC 168a; z pominutie času [stanoveného] ProkPraxD 32b; věci, kteréž s pominutím času…v zapomenutí dány býti mohly by CJM 4/2,164 (1475) ║ po tohoto světa pomynuty ŘádKorA 56b post…decursum zániku. – Sr. pomíjěnie (VodňLact F7a)
2. čeho přejití, zmizení: umbre transitus pominutie stienu VýklKruml 116b (Sap 2,5: přejitie ~Pad, podobný jest stienu pomíjeciemu ~Praž)
3. („smyslóv“ ap.) pominutí (smyslů), pomatení (mysli): často vchodí [duše] pro velikú milost u pominutie svých smyslóv AlbRájK 228 egreditur…exstaticum v extázi, vytržení; amencia pomynutie smyslóv SlovOstřS 60; pro blázněnie a pro pominutye s smyslem LékFrantB 43b; zblázněnie nebo pominutie LékRhaz 37; smysla pominutim AlbnCtnostA 107a; smyslem pominutie BiblPraž Dt 28,28 (v. omáḿenie 1). – Sr. nesmysl 4