1. čeho [zvl. hmotného, výsledku činnosti], ojed. co (čím) zlepšit co: (A) [nevyhovujícího] uvést do náležitého stavu, [text ap.] opravit; (B) [náležitého] vylepšit, ještě zdokonalit: — A: pakli by suol nebyla slaná, čím jie polepſſiſſ? BiblDrážď Mc 9,49 (v. osdobiti 1) condietis; ostavil jsem tě v Krétě, aby to, jehožto nenie, polepſil t. Tt 1,5 (opravil ~Lit, řiedil ~Praž) corrigas; chybil li sem na čem, co sem psal…, ty rač polepſſyty i popraviti PasMuzA 371; aby polepſſil [Joas] domu hospodinova BiblOl 2 Par 24,4 (opravil ~Lit) instauraret; aby novými listy staří listi…byli polepſſeny t. Est 8,5 (opraveni ~Lit, zrušeni ~Praž); zápisu změniti aneb jinak polepšiti ArchČ 26,325 (1431); pan Jindřich tak sobě…poctivě činí [u dvora], že nenie co polepšiti ListářRožmb 2,347 (1444); že mi toho [„nalezenie“] netřeba polepšovati t. 3,356 (1448); aby sobě své živnosti polepšiti mohl NaučBrn 13; tím své pře nepolepſſiſſ VšehB 28a — B: múdrost povýšená [Aristotelova] nebude viec polepſena AlxV 359; aby ten lid nedělal města toho viece ani jeho polepſſoual BiblOl 2 Esd 2,28; mohú [prodavači]…zisk mieti…, ač toho, což sú kúpili, i nepolepſſye ŠtítKlem 96b; krátkú modlitbu složil [Kristus], jiež nemóž nižádný polepẛiti HusVýklB 113b; jeho [Písma] nepolepſſugicze, svátost…s milostí přijímajmy PísRoud 357; lépe bude, když přičiníš morské vody,…a budeť polepſſena [„voda“, tj. léčivý nápoj] LékFrantA 96b; bylo li by, že by ona viece měla nežli šedesát kop gr. věna, toho jí mám polepšiti a doplniti ArchČ 2,56 (1423); což by kto chtěl…polepšiti stavením na tomto domku t. 4,249 (1438); chtíti polepſſowati a opravovati po tom najlepším mistru RokPostB 352 (elipsa předm.); terminum…, aby sobě [„otporníci“] svědomie polepšili ArchČ 37,88 (1456); bude li kterému synu co chtieti polepšiti [vdova v závěti] t. 28,321 (1469) přidat ║ svého stavu polepſſuge, jemu [manželství] sě posmievaje AlbRájB 133a za lepší vyhlašuje

2. (koho i gen., čeho čím ap.) zdokonalit, učinit mravně (nábožensky) lepším; [hříšného] polepšit, napravit; „p. sebe, (svého) života“ polepšit se: kázen tvá polepſſyla mne ŽaltPod 17,36 (v. opraviti 8) correxit; všecko mi jest lzě, ale ne všecko polepſſygie BiblDrážď 1 C 10,23 (vzdělává ~Praž, vzdělávají vel polepſugi VýklKruml) aedificant; aby…jich kázaním všeho světa hřiešných polepſſil PasMuzA 407; odpúštěji ť…, jedno polepẛi sebe brzce BawArn 5863, pod. HusZrcK 76b; milost, ta polepſſige BiblOl 1 C 8,1 (vzdělává ~Praž, polepſiewa MatHom 60; v. nadýmati 3); těšte sě vespolek a polepſſig jeden druhého t. 1 Th 5,11 (posilujte ~Lit, napomínajte ~Praž); dobří od lepších budú polepſſieny AlbRájB 37a; rozmysl, co by měl mluviti…, aby nepohoršil jiného, ale polepſſil Štít UK XVII C 16,201a; abychom svého života polepſſili skrze časté přijímanie těla božieho GestaB 11a; z toho polepſſugij života a opravují se JakZjev 50a; hřiešného polepſuge [Bůh] KancJist 58; mnohé…zřéditi aneb lidí polepſſiti Budyš 79a; zlých věcí [tj. hříchů] na bližniech polepſſowati ChelčPost 279b; zlý [kněz] nepohorší a nejlepší nepolepſſie AktaBratr 1,69a, pod. ipf. MatHom 68

3. pf. zjednat nápravu, zvl. u sebe, polepšit se, napravit se: mní, by nebyli povinni polepſſiti HusSvatokup 173a (v. otpásti 5); zdá li se komu do nás co zlého, hotovi jsme polepšiti ArchČ 3,216 (1420), pod. RokPostB 450; jestliže pak ani tak ještě nepolepſſiete, neuposlechnete mne BiblPraž Lv 26,18; bude li chtíti [psanec] polepšiti, má se takovému každému milost dáti ArchČ 4,421 (1453) ║ všakť sě rozmysléc polepſſyee [zarmoucení hostitelé] ŠtítVyš 71a aedificantur upokojí se

4. komu/čemu (čím na čem) přilepšit komu/čemu, zlepšit stav koho/čeho; [tělu] ulevit: abych jědl a svému tělu polepſſil OtcB 189a indulgerem; aby sobě tiem [penězi manželé] polepſſawaly ŠtítKlem 75b; jemu čert na ztravě nepolepſſil ChelčKap 20b; nemám,…ani jiedlem ani pitím, kterak bych hlavě své polepſſil ŽídSpráv 192; má li se jim [nespokojeným se mzdou] polepšiti čili nic ArchČ 14,207 (1472) přidat (na mzdě) ║ tak polepſſi sebe na statku, že by sám bohatým kupcem CestMandA 223b (polepſſi sobě ~B) zlepšil své postavení co do majetku

5. pf. komu (čeho [újmy] čím ap.) odškodnit koho (zač); čeho vynahradit komu co: aby právo učinili a pravému škody polepſſyly DalC 2,58 pessern; papež…, když uzřě, že sě Čechové nechtie modliti, káza jim někak bohu polepſſyty t. 44,5; má jemu [ošizenému kupec] toho polepſſyty ŠtítKlem 95b; městu a rychtářovi má [podvodník] polepſſiti Žilin 132a bezzern ║ každého prst nebo zub má polepſſen býti zaplacením Žilin 109a vynahrazen (pod. t. 109a)

6. čeho [svého provinění] (čím) napravit, odčinit co: potom toho polepſyti nemóžeš, když ohyzdíš svého přietele BiblDrážď Pr 25,8 (opraviti ~Praž) emendare; dopuščených [hříchů] pokáním polepſſywſſe Aug 55b; když by jich [hříchů] neželel a nechtěl polepſſowati AktaBratr 1,222b — elipsa gen. předm.: chce [duše] polepſſiti, co je hřešila ŠtítBrigP 76a; pakli by se co přimísilo při nás nedostatku…z nevědomí, hotovi sme vždy s milostí polepſſiti AktaBratr 1,106a; stane li se škoda od toho, tu mají odčiniti a polepſity PrávSasE 52b wandeln dát do pořádku

7. pf. čeho [nežádoucího] (čím) odstranit co; [obtíže] odpomoci čemu: tiem [útokem zmrzačený] polepſy svého smutka AlxV 1720; snadno jest toho [pošpinění své cti] polepſſiti DalZ 42,53 (popraviti ~C) undirsten; mohl by toho [utrpení] dobřě polepſyti PasMuzA 578; byv tam králem let přemnoho, však jest nepolepſſil toho [kacířství] Budyš 79a