pokořenie, -ie n.; k pokořiti sě
1. pokoření, sebeponížení: humilitate…v ponížení vel v pokorzeni [zdání moudrosti] VýklKruml 307a (C 2,23)
2. čí pokoření se s žádostí o smír („pokora“ 3): o pokorzeny Boleslavově [tj. žádosti o milost u krále] PulkB 98 de reconciliatione