pokléska, -y f.; k poklesnúti sě
1. nástraha k zakopnutí: offendiculum úrazu vel pokleſky [abyste nekladli] VýklKruml 280b (R 14,13; v obr.)
2. poklesek, prohřešení, přestupek: učiníš pokušení celé zdržení bez poklėſky TovHád 50a — jur.: zda by tě [žalobce] k smlúvě mohl [pohnaný] nebo k některaké pokleeſcze přivésti VšehK 27b k porušení právních zvyklostí (sr. kléska)