1. (po)křik, hlasité (z)volání („okřik“ 1): na svého tovařišě…s náhlým pokrzykem sě obořil a řka… PasMuzA 464; třpaslek pokrzik učini a řka: Králi… TristB 88b hlasitě zvolal, pod. Káz KapPraž F 47,72b exclamantes; stal se jest pokṙik: Aj, ženich jde BiblLit Mt 25,6 (krik EvVíd, křik ~Ol, volánie BiblOl) clamor; pokrzyk factus est…: Rúče, zhuoru, hoří, hoří! HusBetl 1,95 (sr. Mt 25,6); v duchu žalostě, žalostný vnitřní pokrzik čině BechMuz 114b naříkaje; s nějakým pokrzikem chutně jest otevřel [dveře] HynRozpr 165a mit…romore ║ v tom pokřiku [při obklíčení rakouský vévoda] Oldřicha vévodíka…svú rukú jal jest PulkB 166 v té vřavě; s pokrzikem rukú brannú do země [vtrhnout] MajCarA 45 s halasem; jede li vozataj…, tak že sě chýlí [vůz] k přěvrácení, muší býti pokṙik na vozataje, ale ne na vóz HusPostH 55b okřiknutí (sr. okřik 2)

2. (na koho) hlasitý projev nelibosti n. nesouhlasu (proti někomu): na sě popudíte pokřik pro vašě činy PísHusit 87; tumultus búřě vel búřka, pokrzik [v lidu] VýklKruml 236b (Mt 27,24: ryk BiblDrážď, rozbroj EvOl); žalobnými pokrziky jsúce zbuzeni PrávHorM 5b clamoribus; tu [na sněmu] pan Ptáček na nás pokřik učinil o Chvala ListářRožmb 2,164 (1442) obořil se na nás, pod. ChelčPost 236a; aby…pokřiku na se neobděržěl ListářRožmb 2,270 (1443); což svršků nemohou sami pro pokṙik lidský k užitku přivésti AktaBratr 2,217b; o to častí pokřikové po městech se dějí ArchČ 5,395 (1479) ║ pro tvój [králi] pokrzik ať ihned konec bude pověděn k tvému [„nápadu“] DubB 323b zákrok

3. jur. pokřik, křik na poplach (při loupeži, přepadení ap.): lúpil li by kto…a pokřik po něm byl ArchČ 3,236 (1421); komuž by sě to kolivěk dálo a pokřik učiněn byl,…aby takového zloděje honili t. 1,252 (1440); oni [vetřelci] po tom pokřiku ihned zase běželi k dieře LetKřižA 158 ed.; když by pokřik byl v městech, aby z každé čtvrti byl hotov pod svú korúhev t. 171 ed.; pokřik na ně [dráby] pacholata učinili ArchČ 10,25 (1479)