|
|
|
pohoršiti sě, -šu, -ší pf. (ipf. pohoršovati sě, -uju, -uje); k pohoršiti 1. (čím, v čem) utrpět hmotnou n. tělesnou újmu, zvl. zhoršit se n. zkazit se: mám sám ot sebe dosti, co sě tiem pohorſſym? BiblOl Sir 11,26 (v. pohoršiti 2) uškodím si; pakli se kto roznemóž, polepší se…Pakli se pohorſſij, nemoci té nesnadně zbude Hvězd 4b se mu přitíží; nastuzením se pohorſſij [moč] v své postavě LékKřišť 23b; ten [dobytek] zemřě neb sě pohorſſye PrávŠvábA 108b ez wirt gergert ║ když sě slunce přirozeným během pohorſſyge LyraMat 176b in eclipsi naturali když dochází k úbytku sil (n. zatmění ?) slunce 2. (kým/čím, v kom/čem ap.) mravně se zhoršit, zkazit se n. selhat (z podnětu koho/čeho): to sem mluvil vám, abyste sě nepohorſſili EvOl 275a (J 16,1: nezbluzovali ~Seit, se nezrazovali ~Víd, sě nehoršili ~Klem) non scandalizemini; na zdraví sě oblepšivše, na svým přiebytku sú sě pohorſyly JeronM 13b peiorasse; túto příhodú a zhyžděním aby sě v něm pohorſyly t. 53a; všěch dobrých nravóv zlišen jsa, den ote dne vždy pohorſyge sě t. 63b; ktož nemocen…, ktož pohorſẛil se jest JeronU 5a (pohorzyl sě jest ~M vlivem hoří ?); pohorſſyewachu sě, otpadujíci viery LyraMat 153a; hřiechu sě střehúc; a aby sě nikte námi nepohorſſyl ŠtítSvátA 241a; příkrov kniežecký, na němž se pohorſſil všecken lid BřezSvět 35a; že se tudy člověk nepohorſſil, ale polepšil PříbrZamP 172b; skrze niž [manželku] sě jeho dobré dienie pohorſſowati bude LékFrantB 19b; aby…nepohorſſili se [apoštolové] v takých puzeních ChelčPost 136b 3. bibl. na kom, v kom, nad kým zaujmout odmítavý postoj k někomu jako k původci pohoršení: blažený jest, jenž sě na mně nepohorſſi EvZimn 2a (Mt 11,6: sě nade mnú nepohorẛi BiblPad, se nade mnú pohorſſowati nebude KorMan 6a, nebude ve mně pohoršen EvBeneš) non fuerit scandalizatus, pod. EvOl 245a (Mt 26,33); vy všickni pohorſſyte sě nade mnú v tejto noci BiblDrážď Mt 26,31 (pohoršení trpěti budete EvOl) ○ p-ujúcí sě pohoršujúcí sě adj.: scandalisatus pohorſſugiczi sě VýklKruml 254a (L 7,23) 4. (čím ap.) pohoršit se, rozhořčit se (nad čím n. kvůli čemu): zákonníci, uslyševše to slovo, pohorſſili jsú sě EvOl 232a (Mt 15,12: pohorſſigy sě ~Zimn) scandalizati sunt; pohorſſiw sě tiem ten jistý, i jide k jinému bratru OtcB 66a; řeči, na nichž sú sě pohorſſyly židé LyraMat 29a; když mě má macecha uzří, pohorſſi sě GestaB 3a gravatur; offendent rozhněvají sě…vel pohorſſie, obrazie VýklKruml 139b (Is 8,15: urazie sě BiblPad); kozlové rohatí…tohoto světa pohorſſi se jeho [Kristovými] slovy ChelčJan 46b; kteří se jím [nepříjemným zákonem] pohorſſugi ChelčArc 178b; mnozí pohorſſie se, totiž nad jeho [Kristovým] životem a zákonem KorTrak h1b Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
pohoršiti, -šu, -šíš dok. učinit horším, zhoršit, pokazit, poškodit; zkazit, svést k špatnosti, k hříchu; — pohoršiti sě (kým, čím, nad kým, čím, na kom, čem) pohoršit se nad něčím, být popuzen něčím; pokazit se, zkazit se, (mravně) poklesnout, být sveden k hříchu; aby sě na víře nepohoršili nepoklesli Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|