1. koho/co [hmotného] (čím) poškodit, učinit horším způsobením hmotné n. tělesné újmy; koho zdravotně postihnout: léní, t. pravú pohorſſyla byla…ruku GlosSed 95b dampnaverat; kterýžto duom byl by pohorſſen kterými kúzly LékKřišť 100b; aby…ani…věci najaté pohorſſowal, ani pohorſſiti dopúštěl [nájemník] PrávHorM 36a in nullo…deterius faciat; pakli by co polepšila neb pohorssila na domku ArchPelhř 13b (1432); pohorſſen bude v svém zraku PrávSasE 100b geergert; toho zbožie nic nepohoršuje ArchČ 4,546 (1454)

2. co, čeho, čemu, na čem [žádoucím] (komu čím, v čem) uškodit, způsobit újmu na čem (komu); čemu [právu, úmluvě ap.] porušit, nedodržet co: neřiekaj: Jmám sám ot sebe dosti, čso tiem pohorſſym? BiblDrážď Sir 11,26 (sě…pohorším ~Ol, horší budu ~Lit) pessimabor; by snad sobě tiem nepohorſſyly na svých úžitciech WaldhPost 117a; polepšil svého [mlýna] a mého pohorssil [odvedením vody] Půh 1,186 (1406); míru obecného v tom nemieniece pohoršiti ListářRožmb 2,45 (1439); úmluvám pohoršiti t. 3,154 (1446); jestliže by kto z mých…tomu glejtu kterakkoli pohorſſil ProkArs 174b; mělo li by pro to pohoršeno býti to dobré [získané] ArchČ 3,63 (1452) — jur.: v tom práva nepohorſſuge DubA 5b; cum hoc pohorsil svému právu ArchČ 35,346 (1407); tomu jest dietěti pohorſſena (m. -no) na jeho právě PrávŠvábE 26b man mac…beschelten; tak svého práva jest pohoršil ArchČ 20,544 (1467); v. též nápad 4 ║ tehdy [osvobozením zajatců] nemá v základu pohoršeno býti ArchČ 9,257 (1433) nemá být kauce dotčena

3. čeho [mravně hodnotného] zhoršit, znehodnotit co; [posvátného] znesvětit co: zlost nižádného knězě…nerozsuzuje té svátosti a oběti, točíš nepohorzſuge (-z- – nadeps.) JeronM 30a; v tom velmi své viery i své cti pohorſſyw a poskvrniv PulkB 142 derogans; zákona svatého svými zlými skutky pohorſſowachu Frant 50b violarent; jsa [soudce] zlý, pohorſſuge súdu RokJanB 130a; než bych…dobré pověsti pohorſſyl KorMan 175b ║ takto [mým provdáním] nepohorſſug mému rodu PulkB 199 non…degenerem facias nesnižuj můj rod

4. koho (zvl. gen.) (čím, v čem ap.) zkazit, učinit mravně horším, přivést k mravnímu pádu (čím); relig. pohoršit, též svést ke hříchu čím, zvl. špatným příkladem: ani sebe pohorſſyg svými rty BiblDrážď Sir 1,37 non scandalizeris; jakož mne ono zlé [roucho] nemohlo pohorſſiti OtcB 62b non…nocuit; prorok, jenž púrú pohorſſen jsa BiblOl Dt 18,20 (jsa zkažen ~Pad) depravatus; pohorſſil sem sebe, zlého k zlému přičíněje ŠtítBrigP 57b deterioravi — relig.: ktož pohorſſi jednoho z robat těchto EvOl 319b (Mt 18,6: oblúdí ~Víd); pakli oko tvé pohorſſuge tebe t. 319b (Mt 18,9: Pohorſſi KristA 39a, přělščije EvVíd, horší BiblLit; meton. podm.); nehlédaj na dievku, aby sebe nepohorſyl na jejie krásě AlbRájA 11a; lidí pohorſſowati skrze zlý život GuallCtnostK 134; však jsú [židé] nemúdřějších v tom pohorſſyly ŠtítVyš 7a; když jiných pohorſſyewagy [nezlé věci] t. 29a; to slovo scandalum po řěcku vzní úraz, a protož ktož koho pohorſſuge, ten toho urážie na jeho duši HusSvátA 493b; ani člověk móž uškoditi člověku, pohorẛege ho HusVýklB 115b peiorando; bohatec svým zlým příkladem všichnu čeled svú pohorſſil a nemilostivú učinil RokPostK 239a; zlý [kněz] nepohorſſie a nejlepší nepolepší AktaBratr 1,69a (elipsa předm.)

5. koho (čím ap. proti komu ap.) pohoršit, rozhořčit, popudit, rozhněvat: řkúc [zákoníci]: Toť pohorſugye [Ježíš] EvRajhr 123b (Mt 9,3: nás posmievá ~Seit, sě rúhá ~Ol, sě porúhá ~Klem; elipsa předm.) blasphemat; by také byli vyprázdněni ti, ješto vás pohorſſigy BiblDrážď G 5,12 (smucují EvOl, zamucují BiblPad, rmútie ~Praž) conturbant; byli li by všickni pohorſſeny proti tobě ComestC 330a (Mt 26,33: pohorſſyeny budú na tobě EvOl, by sě…pohorſſyli v tobě BiblDrážď, by se…pohorẛili nad tebú ~Pad) scandalizati fuerint; slibte sě všem…a nepohorſſuyte ižádného AlbRájM 17b nullum offendite; Kristovy věrné skrze svú neústupnost příliš pohorſſuge [Hus] AktaKost 49b; aby jich [knížat křesťané] ničímž nepohorſſili ani jich proti sobě popúzeli ChelčSíť 103a. – Sr. rozhněvati