1. (čeho) poškození (čeho), způsobení hmotné újmy (na čem), zvl. znehodnocení; [na majetku] škoda; „bez (všeho) p.“ bez újmy: muož [altán] zdvihnúti, rozložiti…beze všeho pohorſſenie CestMil 50a sine…detrimento; bez úrazu i všelikakého pohoršenie hrdel i statkóv ArchČ 3,284 (1428); bez pohorſſenye zasě dáti [zastavené] aneb zaplatiti PrávSasD 354a unvorterbet; jest li [„honný pták“] pohorſſenym zkažen PrávŠvábA 118a verderbet ║ jich [prstů] polepšenie nebo pohorſſenie těch hodin dobrotu nebo zlost na modlení znamená BřezSnářM 60a zmenšení počtu

2. čeho [ustanovení ap.] újma (na čem), zvl. zhoršení, znevýhodnění čeho; [práva, úmluvy] porušení, nedodržení; [dokumentu] omezení platnosti: protivil li by se kto z nás v čem tomuto listu, to má býti…ne ku pohoršení tohoto listu ListářRožmb 1,62 (1424); polehčenie, však bez pohoršenie prvnieho zápisu ArchČ 28,76 (1428); toho [mít děti u sebe] jie má dopřieno a dopuštěno býti kněžnina poručenstvie bez pohoršenie t. 15,187 (1436); příměří bez pohoršenie ListářRožmb 4,311 (1450); to [poškození listu] nikoli nemá býti ku pohoršení mého obdarovánie ArchČ 4,259 (149 7) — jur.: buď to položeno bez pohorſſenie práva, že… BelA 171a; stalo sě jest…jejieho práva pohorſſenie BelB 68a praeiudicium; aby to nebylo na pohoršení našim purkrechtům ArchČ 16,91 (1403)

3. (koho) újma (čí), ublížení (komu), co zhoršuje něčí situaci; jur. zkrácení: pokoj mnohý milujúcích zákon tvój a nenie jim pohorſſenye ŽaltWittb 118,165 (úraza ~Pod, závada ~Kap); cěsta jich pohoſſenie (m. -horſſe-) ŽaltKlem 48,14 (pohorzenye ~T vlivem hoří (?), vražda ~Wittb, vražě ~GlosMuz, úraza ~Pod); což vídáme, to súditi móžem i móžeme tu súditi bez pohorſſenie SolfA 98b bez ukřivdění; pán pohorſſenie vezme nebo škodu ot prvnieho z slúh svých BřezSnářM 75b; scandalum grece est pohorſſyenie z sváru, dicitur a scandalon grece ústrka Káz UK X E 8,218b; aby ničehéhož nedobýval s válkú nebo pohorſſenim nebo bojem AlbnCtnostA 155b — bibl. fig.: kámen uraž<en>ie a skála pohorzſſenye BiblDrážď 1 P 2,8 (hanby EvOl) scandali; Kristus jest kámen a skála pohorſſenie a tepú se lidé na něm a zabíjejí se v mnohých pádiech RokJanB 309b (sr. 1 P 2,8), pod. ChelčJan 66b — jur.: móž písař ve mnohých věciech opraviti a polepšiti bez pohorſſenye strany DubA 20a; to držel osm let k svému polepšení a k mému pohoršení Půh 1,147 (1406), pod. t. 4,116 (1464); kteréž [věci] sú se dály po odvolání na pohorſſenie toho [odvolávajícího se] PrávHorM 55a in praeiudicium; dané [právo královské] bez pohoršení každého člověka na jeho právu ArchČ 2,202 (1454)

4. (čeho [mravně hodnotného]) úhona, mravní újma: bez pohorſſenye svědomie PulkB 51; přijal by ot něho pohorſſenye duši své BiblOl Pr 22,25 (úhon ~Drážď) scandalum; pohorſſenie viery své…mieti BřezSnářM 84a detrimentum; z nichž [knih] také mnohá pohorſſenije, škody a duší nebezpečenstvie…přišla jsú AktaKost 14a; aby snad neklesl a učinil by pohorſſenie duši své BiblPraž Sir 1,38 (bezečstie ~Drážď, bezctnostie ~Lit, nepoctivost ~Pad) inhonorationem hanbu ║ bez pohorẛenie výkladu s. Augustina HusPostH 89b bez zkreslení

5. (koho) pohoršení, duchovní n. mravní zhoršení, pád, též hřích: bude li pro to [získání celého světa] duše pohorſſenye trpěti KristA 60b; ta jistá obět bývá ku pohorſeny a k zatracení knězě zlého JeronM 30a ad…praeiudicium; aby ižádnému naše mluvenie ku pohorſſeny nebylo a ižádnému…neškodilo ŠtítVyš 29b ne…offendat vel scandalizet; ostatku dále rozuměj bez pohorſenie svého HusVýklB 78b; s Judášem pohorſſenie sobě škodně berú RozmlVácl 665; odkud by pohorſſenie mohlo vyjíti aneb dobré pověsti…mělo by umenšeno býti KorPosA 95a; v. též obořenie 2 ║ dám ji [ženu] jemu, aby mu byla ku pohorẛeni BiblPad 1 Rg 18,21 (na zahubenie ~Ol) in scandalum k záhubě

6. relig. pohoršení, svod, chování svádějící k hříchu, popud k „pohoršení“ (5); „p. dáti, učiniti“ komu ap. (na čem) dát špatný příklad (k hříchu čím): běda…tomu, skrze kohož pohorſſienye přišlo EvOl 319b (Mt 18,7: lest ~Víd) scandalum; pohorſſenye činitedlné jest učenie nebo účinek nepravý, dávaje příčinu pádu svému bližniemu LyraMat 116a; učiní dobrým [křesťanům žena]…pohorſſenije ŠtítSvátA 89a; jiným na tom [panování kněží] veliké pohorẛenie dávají JakVikl 197a; dada pohorſſenie na sobě RokJanB 142b ║ podlé chodu mého pohorſſenye položili sú mně ŽaltKlem 139,6 (v. obrama 1; kalk) tj. nástrahu

7. (koho) pohoršení, rozhořčení, popuzení; [snášet ap.] nelibost: vy pohorſſyeny trpěti budete na mně v tejto noci EvOl 245a (Mt 26,31: pohoršíte sě BiblDrážď) scandalum; my kážeme Jezukrista ukřižovaného, židuom zajisté pohorſſenye BiblDrážď 1 C 1,23; pohorſſenye lidského nechtěl rád viděti [kardinál] PulkB 68; mnozí skrze to [osočení kněze]…mají…strach velikého pohoršenie ArchČ 6,429 (1433); nesmie li kto pro veliké pohorſſenie nebo pro svády…zavinění pronésti ChelčPost 195b; přijímání pod obojí způsobou se odpřisáhl…k velikému pohoršení mnohých BřezKron 380 ║ aby z neuměnie…mezi přátely nebyl přiveden ku pohorſſeni LékSalM 199 (v. neuměnie 1) do zlé pověsti; žádnému nedávajte žádného pohorſſenie, aby nebyla pohaněna služba naše BiblPraž 2 C 6,3 (uraženie EvOl, úrazu BiblLit) offensionem nezavdávejte příčinu k pohoršení