1. pohoda, příznivý stav, zvl. vhodné počasí: když horko slunečné a jiná pohoda lépe je [ovoce] szoří ŠtítOpat 115b; když země věcmi zemskými má pohodu ŠtítBrigP 70a; ryb málo…posílám, nebo nenie dnes pohody pro velikú zimu ListSlovKniezsa 38 (1480)

2. (čí) užitek, prospěch, co je vhod (komu); „p-u učiniti“ ap. komu vyjít vstříc, zvl. prokázat službu: od boha vezmú pohodu aneb odplatu ŠtítMuz 47a; móž silnější mdlejšiemu pohodu z milosrdenstvie učiniti t. 138a; své pohody pílen, aby čest jměl, sbožie dosáhl ŠtítSvátA 19a; tváři své činila pohodu drahými mastmi t. 28b; ješto aneb nám pohodvv slúží, aneb sě nám protiví t. 246a je vhod; rozličnú pohodu jim [nemocným] činieci ŠtítAlžb 473b. Jen u Štít

3. (koho/čeho) pohoda, pohodlí („pohodlé“ 2): pohodu těla k službě božie chtiec obrátiti ŠtítVyš 112b; obecné věci vždy majíc [kupci] hotovy k lidské pohodye ŠtítJez 94b (lidskému pohodlí ~Muz); pohod užívají tohoto světa ŠtítBes 152; tělo má svú pohodu mieti t. 194. Jen u Štít

4. potřeba, co je potřebné k životu: milosrdní skutci k světské pohodye těm [potřebným] ŠtítJez 327a (potřebě ~Muz); bližním i v tělesných pohodach poslúžiti ŠtítBes 176; ano [dítě] potřebno toho, aby od jiných pohodu jmělo ŠtítSvátA 41a (pohodlé ~B) péči. Jen u Štít