1. (čeho [hmotného]) (po)hnutí, pohyb, zvl. nežádoucí; „p. země“ zemětřesení: nedal [Bůh] u pohnutye nohy mé ŽaltWittb 65,9 (v hnutie ~Klem, pohnúti BiblOl, v pohynutie ~Pad, v poklesenie ~Lit) in commotionem aby uklouzly; země pohnutye BiblDrážď Am 1,1 (hnutie ~Pad, třesenie ~Praž) motus; v pohnuty zemském Pror Is 29,6 (v. naručest 3); po duchu [větru] pohnutie [země] BiblOl 3 Rg 19,11 (búřka ~Praž); skrzě pohnutye jazyka a rtuov LyraMat 66a; čekají pohnutye vody JakBetl 76b zvíření; o…pohnuti neb viklání zubóv LékSalM 268 uvolnění; beze všeho pohnutie na stranu…vytáhni střělu t. 462 ║ ten [základ] slibujem…v jednom měsieci od toho pohnutie a nezdrženie [smlouvy] dáti ProkArs 177b (jur.) porušení ♦ bez p. pohnutie beze změny, v stále stejném stavu: aby ta přiezen bez pohnutye mezi nima ostala PulkB 154 perpetuo; tvrd bez pohnutye Josafat v svém úmysle ŠtítBarlB 151 immutabilem; tehda jsú nalezli to písmo bez pohnutie CestMandA 160b neporušené; zachovati v tom nájmu bez pohnutie ArchČ 26,45 (1434); ve všech slibiech…bez proměny a bez pohnutie stojie TeigeMíst 1,70 (1453) neochvějně ║ poznali [Kristův původ] právě, bez pohnutie a silně RokJanK 313a bez pochybování
2. (odkud kam) (po)hnutí, přesunutí se; med. (čeho [kosti]) vymknutí (z náležité polohy): což jest na každém miestě, kakž by pohnutie mělo s miesta na miesto? ŠtítBes 49; kázal státi slunci bez pohnutie TrojK 83a nehnutě — med.: pohnutie ani úrazu trpie [žebra] LékSalM 608 casum; když pohnutie silné stane se v klúbu od pádu t. 683 commotio; o vyvinutí neb pohnuti zpodnie čelisti t. 687 de dislocatione ║ země zbúřenie válkami velikými a pohnutiem všeho upokojenie LetVrat 125 odstraněním
3. bouře, smršť (dolož. jen v obr.); fig. (proti komu) pobouření, pozdvižení: pohnutye veliké z země od puolnoci BiblDrážď Jr 10,22 commotio; stráví domy jeho…u vichru v den pohnutie BiblOl Am 1,14; v. též nepokoj 1 — fig.: kdyžto tak veliké bude zamúcenie, že by mohlo býti také pohnuti ProlBiblL 171a (k Ap 3); z nichž [kacířství] by mohly povstati búřky a pohnutije obecná proti duchovním skrze pány světské AktaKost 75a
4. med. (k čemu [lepšímu ap.]) krize, vyvrcholení nemoci spojené s obratem: snazší jest lék před pohnutim jejím [zimnice] plným, kteréžto děje se…sedmý den, neb k lepšiemu, neb k horšiemu LékRhaz 97; uzdraveni jsú dřieve, než se stalo pohnutie [zimnice] t. 99. Jen v LékRhaz
5. (čí k čemu [jednání] ap.) podnět, popud, pohnutka; [k zlému] ponouknutí: pohnutym [sv. Ducha Kristus] šel jest na pusté miesto LyraMat 26p motu; dána jsú jemu [srdci] někaká pohnutye zvlášče ku pomoci ŠtítVyš 38b affectiones; dán jemu [sv. Pavlu] ostnec tělesného pohnvtije k hřiechu ŠtítSvátA 57b tj. pokušení; božím pohnutym hledě, viděl jest Frant 25b vnuknutím; hněv…jest neřádné pohnutij rozumu ku pomstě JakPost 68a; agia…Pohnutije k závisti VodňLact A8b ║ by skrzě přikázanie desatero jedno skutci zevnitřní byli zapověděni, ale ne pohnutie vóle LyraMat 37b zachtění vůle; ku pohnuti srdcě BiblPad Sap 2,2 (v. napomínanie 2) k pobídnutí. – Sr. hnutie
6. dojetí, silné citové pohnutí: kakž tu [při vzpomínce na mučedníky lidé] stojie bez pohnvtie ŠtítSvátA 69a; svého pohnutie zevnitřním ohlásiti znamením TrojK 103b motum; [k zarmoucenému:] máš viece múdrostí, nežli pohnutím se zpravovati ArchČ 6,123 (1467)