pohnánie | StčS | MSS |
Pohnánie | StčS |

pohnánie, -ie n.; k pohnati

1. útok, výpad, rozehnání se k útoku: na prvniem pohnany…, tam [mezi pohany] sě král řěčský oboři AlxV 1538. – Sr. hnánie, pohnati 3

2. jur. (z čeho [újmy]) zažádání o obeslání obviněného k soudu (pro co): pohnanije ze škod pro neodevzdánie PrávHorK 31b; aby…městečané…v pohnání čím se spravovali právem brněnským ArchČ 9,312 (1460)

3. jur. pohnání, předvolání (úřadem:) protož…vedle toho pohnánie [královského obžalovaní] nestanú ArchČ 10,52 (1487)

Sr. póhon

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


pohnánie, -ie n. útok
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


pohnaný adj.; k pohnati

1. jur. (od koho) vyžádaný k obeslání před soud (kým): pohnany od vás nebyl jest dlužen vám státi BelB 8a; bratřie Popelové z Lobkovic pohnanij ZřízVlad i7b citati; v té při…mezi panem Buškem…a Kunšem z Tloskova pohnaným ArchČ 10,447 (1491)

2. jur. pohnaný, předvolaný: Jeronyma…skrze tento svatý zbor konstanský pohnaneho AktaKost 54a citati; kdež takový póhon [„zatkyní“] koho tak pohnaneho zastane TovačA 29a

V platnosti póhonný (3) dolož. v ojed. variantě, v. t. Jm. osob. Pohnán dolož. jen v jm. míst. Pohnáně (Profous 3,413, 1360), pozd. Pohnánie (ListPoř 88, 1448); sr. též jm. míst. Pohnanec (Profous 3,413, 1414) a jm. osob. (Pohnanecz de Pohnanye SvobodaExc 1226)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2025, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2025, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2025, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).