1. koho/co pohanět, potupit (slovy), zahrnout odsuzujícím haněním; [chování, nositele vlastnosti] odsoudit, zavrhnout: byl svú vlast tak pohanẏe, přiveda zlé slovo na ně AlxBM 133; některé [kacíře] zjěvně pohanygie (-i- nadeps.) PasMuzA 235; křivosti pohanyge a opravuje JeronM 1b confutando; dobrota poctěna buď, zloba…pohanyena t. 10a deturpetur; kniežete…nepohanieſs, ani poklneš ComestS 403b; by jich kto pohanyl BiblOl 1 Par 16,21 calumniari; havran…páva pro jeho krásu pohaniew Čtver 98a; to že svatokupečství jest, pohaniel jest svatý zbor a proklel jest HusSvatokup 143a; nižádný ani čtením, ani rozumem bude je [almužny] moci pohanieti JakVikl 209a; exprobrastis pohanieli alias pohardali…vel potupili [slovo] VýklKruml 147a (Is 30,12 reprobastis: pohrdali slovem Pror, povzhrdali BiblLit, ste zavrhli slovo ~Pad); derogent utrhajte, pohanieyte MamMarchL 342a (Prol. k Esd); pohaniela ji, že by byla bezdětkyně BiblPraž 1 Rg 1,6 (jie úkory udáváše ~Ol, haněla ~Pad); v. též neučstiti 1 ║ licoměrníci tiem slovem poranyeny bývají ComestC 304a scandalizantur cítí se dotčeni; vituperans haněje vel pohaniuge jich VýklKruml 322b (Hb 8,8: haněje je BiblOl, hyzdě ~Praž) káraje; kterýžto…pohaněl jest zradú starších našich ArchČ 21,364 (1470) hanebně nařkl ze zrady

2. koho/co (čím) uvrhnout do stavu hanby n. nevážnosti: (A) zhanobit, zneuctít, potupit; [ženu] zbavit počestnosti; [nedotčené] poskvrnit; relig. [posvátné] znesvětit; (B) ukázat ve špatném světle (jako špatného): — A: mnoho dievek pohanychu [muži] DalC 14,37 (pohaniechu ~F) notczogtin; všelť jest ke mně sluha žid, aby mě pohanyl ComestC 46a illuderet; panen cti zbavuje a městské ženy pohaniege KarŽivB 187a deturpando; že si pohanyel otcě tvého [stykem s jeho ženou] BiblOl 2 Rg 16,21 (zšeředil ~Pad) foedaveris; zdali…Jozef nenie pohanien zlú pověstí Čtver 45b dehonestatus; pohanyegi [hříchy] královstvie GestaB 101b irrend; aby svého urozenie dielem nepohaňeli ChelčSíť 155b; jméno království Českého zšeredili a pohaněli sou [táboři] BřezKron 413; dietě bylo by pohanieno [vinou otce] PrávSasE 26a unbeschulden — relig. pf.: pohanyel svatinu mú BiblOl Lv 20,3 (pohanil ~Lit, poškvrnil aneb potupil ~Praž) contaminaverit; když byl pohanil [Ruben] lože otce svého t. 1 Par 5,1 (poškvrnil ~Pad) violasset; aniž pohaniem poručenstvie mého BelB 43b (Ps 88,35 profanabo: v. oprzniti 3); ktož…kostel tak [vraždou] velice pohanye PrávŠvábA 137b enteret. Sr. pohanbiti 1 — B: nikomému nedávajíce žádného úrazu, aby nebyla pohaniena služba naše BiblLit 2 C 6,3 (uhaněna ~Ol, nebylo láto slúženie EvOl) ut non vituperetur; ti, ješto sě líbie lidem, jsú pohanyeny, nebo jest bóh pohrdal jimi ŠtítSvátA 119b; Pohanieni sú [kněží modloslužebníci], neb sú ohavnost učinili HusVýklB 33a; v tom na ně [preláty] viece žaluješ a na tom viece je pohanugeṡ, když… JakVikl 203b; jest pohaṅena ta služebnost [kněžská] AktaBratr 1,332a ║ zlosti jsem nenáviděl, i pohanena mi byla jest ŽaltWittb 118,168 (v. ohavný 1) zošklivila se mi

3. koho pokořit, zahanbit, zvl. odmítnutím: Pohaneny buďte i zastyďte sě ŽaltWittb 34,4 (~GlosMuz, uhaněni ~Pod); malitkéť prosby ot tebe proši, nepohanug mé tváři ComestC 167a; silné všeliké pohanyty ŘádKorA 52a; neobcujte s ním, aby byl pohanyen BiblOl 2 Th 3,14; ne…bych vás pohaniel, ty věci píši vám BiblLit 1 C 4,14 (uhaněl ~Ol, vadil ~Drážď); Pohanieni jsú a trápeni [pro nedostatek vody] BiblPad Jr 14,4 (zahanbeni ~Ol); confunditis haniete vel pohanigete VýklKruml 288a (1 C 11,22: zahanbujete BiblPad, k hanbě přivodíte ~Praž) ║ indignati sunt pohanyeny sú MamBřevn 148b (Mt 20,24) cítili se uraženi

4. relig. koho [doufajícího ap.] zklamat: v tě jsú ufali a nejsú pohaneny ŽaltWittb 21,6 non sunt confusi; nepohanyg mne ot čakánie mého t. 118,116 (nepohanyey BiblOl, neuhaněj ŽaltPod, nedopúštějž hanby na mě BiblPraž; kalk vazby); žádný, maje naději v Pána, pohanyen jest EvOl 186a (Sir 2,11: potupen BiblOl); pohanyeny budú [opustivší Boha] ot modl Pror Is 1,29; naděje ta nepohanuge BiblPad R 5,5 (nepohaniewa VýklKruml, nezahanbuje BiblPraž; všeobec. předm.); v ničemž nebude pohanien ani zmeškán [věřící] ChelčKap 210b

5. pf. koho pokořit přemožením, v střetnutí zdolat; fig. co přemoci: dáme li sě nynie těmto bradáčóm pohanieti DalJš 10,62 (zbíti ~C, pobiti ~L) ubirwinden; pokořímy sě, ale nejsmy pohanyeny EvOl 162b (2 C 4,9: zahanbeni ~Praž) non perimus; Polanové utiekají, ohavně pohanyeny jsúc PulkB 47 confusi; ižádnú stranú na ničemž nemohl popaden ani pohanyen býti [Astarot] Astar 139a; otázali Ježíše, chtiece jeho pohaṅieti, o z mrtvých vstání HusVýklB 23b — fig.: v té řeči Kristově pokorné…naše pýcha jest pohaniena HusPostH 56b; tu bude naše pýcha poražena a pohaniena RokJanB 50a

6. co (z)mařit, uvést vniveč: hospodin…pohanyuge (-a- nadeps.) rady kniežecie ŽaltKlem 32,10 (otvirhuje ~Wittb, zamiece ~Pod, zavrže BiblLit, opomietá ~Praž) reprobat; kdežto sú pohanyeny vozové BiblOl Jdc 5,11 (ztlučeni ~Pad, zetřeni ~Praž) collisi; zlým příkladem pohanyugi a kazí, což…zdělal si Frant 50b; vinnice pohaniena jest BiblPad Jl 1,12 confusa

7. bibl. (podle lat.) co smísit; [jazyk] zmást: ani pohanyugiuce [trojice] osobóv, ani podstavy rozkodlúčujúc ŽaltKlem 146a (Athan. 4: pohanyegice BiblOl) neque confundentes; tu jich hlahol pohanyemy, aby druh druhu nerozuměl BiblOl Gn 11, 7 (směsme ~Pad, zmatečný učiňme ~Praž); zle mluvějících jazyky vezdajšně sú pohanieny ProlBiblK 10b (k Esd) confodiuntur; aby nepohanieli, t. aby nesmiesily vody potoky HymnUKA 130a ║ ona [opice],…mdlého mozku myšlením jsúci zamúcena neb pohaniena, upadla jest doluov Čtver 63b jsouc zmatena (pod. t. 17a)