koho/co (kde) pohřbít, pochovat, uložit k posmrtnému klidu, zvl. do země („pohrabati“ 2): jest [tělo]…v zemi pohrebeno ModlKunhA 79; pohrzeben jest [bohatý] u pekle EvSeit 144b (L 16,22) sepultus est; uvázachu je [tělo] prostěradly s mastmi, jakož židóm obyčěj jest pohrziebati EvZimn 23a (J 19,40: hřiesti sě BiblOl, pochovávati sě ~Lit) sepelire; sluhy oltářnie pohrzebugi v rúšě mešném ComestC 86a; pohrzieſty ženy podlé jich mužóv t. 353b (pohrzebſti ~S, pohrziebati ~K); nebieše, kto by pohrzebal [věřící] ŽaltKap 78,3 (v. pohrnúti); pohrzeben jest v hrobě svých předkóv BiblOl 2 Esd 1,31 (pochován ~Praž); když si…pohrziebowal mrtvé s pláčem AlbRájM 61b (pohraboval ~A, pohroboval ~B); v tej kápi, ješto j sě v ní pohrzebl [duchovní] světu ŠtítVyš 40a (fig.); nepohṙebli toho apoštola v nebi HusVýklB 84a (nepochovali ~T); humare pohrziebati vel vzemiti SlovOstřS 136; těla mrtvých nevážně pohrzebugi a na miestech nesvěcených ŽídSpráv 95; pohrziebſti [sebevraha] na kirchově PrávSasE 36b begrabe; jej [zabitého přítele] dobře pohrzebati t. 174a ○ pohřebenie n.: pro túžebné pohrebenie ModlKunhA 114; do dne mého pohrzebenie EvPraž 12b (J 12,7: pohřebi BiblOl) sepulturae; miesto…ku pohṙebeni BiblPad Jr 19,11 (k pohřbení ~Praž, ku pochovávaní Pror) ad sepeliendum; sepultura asini sepelitur pohřeben bude pohrzebenim oslovým, totiž jakož osla leckdesť na pole položí ŽídSpráv 95; v. též pohřeb 1 ○ pohřebený adj.: pohrzebeneho [Lazara] HradMagd 34a (v. navrátiti¹ 8); bohatci v pekle pohrzebenemu ChelčSíť 182a