podsudek | StčS |

podsudek, -dka/-dku m.; k súditi

jur. dodatečné soudní jednání po skončení vlastního soudu: qui Onsso [pohnanému] debet probare in podsudek Půh 1,23 (1375); najprvé ti póhonové jmají pominúti a oni [pohnaní] mají býti na podsudku před úřadem s těmi listy t. 203 (1407); Anežka…nestála, jakož jí měl [Reinprecht] činiti právo…, až podsudek vzdán t. 2,251 (1412)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


podsudek, -dka / podsudie, -ieho m.; k sudie

jur. zástupce a pomocník zemského sudího: právo opoviedati škodu komorničiemu druhu a podſudku RožmbA 63; by byl osvědčován [půhon] podsudiemu anebo komorníč druhu Dub VýbMat 1,976 (sudiemu ~A, súdnému ~E); komornič druh a podsudek opovědného nemají viece bráti Dub 121 ed. (podpodsudek ~B, popodsudek ~E); [před] podſudkem a písařem MajCarStatD 168b coram…viceiudice; v tom podſudij má deset grošuov ZřízVlad m3b. – Sr. miestosudie

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety a 28 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).