1. [o připomínání si něčeho] konkrétně, způsobem vnímatelným smysly (sr. „podstatný“ 2): popúzie [ďábel] na ty, ktož podſtatnie pamatují jeho [Kristova] dobroděnie [při přijímání] RokJanB 169b; aby lidé tudy podſtatnie pamatovali jeho nevinné umučenie RokPostA 289a. Jen u Rok

2. podstatně, v tom podstatném, hlavně, především: podſtatnie život věčný záleží na jasném vidění boha Otce…Druhé záleží… RokJanB 311a; na tom záleží spasenie základně a podſtatně AktaBratr 1,89b ║ což naypodſtatniegij budem moci shledati rad naších TovHád 37a nejdůkladněji; když byšte podſtatně v tom sami byli…, což jest spasitedlné AktaBratr 2,35a opravdově

3. co do podstaty, vzhledem k podstatě (sr. zvl. „podstata“ 6); [o proměně] v samé podstatě; relig. [o Kristově přítomnosti ap.] v své vlastní podstatě: voda v uoheň podſtatnie byla proměněna BelB 37a; essencialiter ut Deus, accidentaliter ut homo podſtatnye, případně GlosLekcUKA 144b; co jest podſtatnie méně pod jednú zpósobú než pod dvěma KorMan 177a; žlútek podſtatnie sě obrátí HilPřijA 126 (v. obrátiti sě II/6) — relig.: že by…tu se podſtatnie a tělesně schoval PříbrTáb 76a; jest li Kristus kde zde na zemi po svém na nebesa vstoupení osobně, podſtatnie v tom těle BiskSvátA 2b, pod. ChelčKap 274b; tu se již podſtatnie Kristus dává RokLukA 359b ║ podſtatnie jeho [Kristovo] tělo jedie a drahú krev pijí RokLukA 153b v jeho pravé podstatě (pod. t. 405a); chléb a víno příslušejí podſtatnie k svátosti oltářní KorTrak m3b k podstatě svátosti; tak slovú otcové na zemi služebně, ale jediný Otec podſtatně AktaBratr 1,174a skutečně; k tomu příleží podſtatně zachovati to, což jest Duchem svatým…rozkázáno t. 188b v základních bodech ♦ jmieti p. podstatně co mít v základu své bytosti: žádný nemá té moci podſtatnie, sám z sebe RokPostA 286b; to [Adamovo dědictví kněží] v sobě podſtatně mají AktaBratr 1,7a