podpaž(d)ie, podpaždie, podpažie -ie n. / podpažek, -žka/-žku m.; k pažě
podpaž(d)í, místo (často dolík) pod paží: vyně z podpazye hlavu [sťatou] DalV 21,35 (z pozdpazdye ~C); brachium pažě, sed asella quoque podpazek KlarBohO 430 (De membris; podpażye ~E, podpazdye ~F); podpazie jeho oholeno BřezSnářM 51a; stavěj baňky na nadpaží i podpazy spolkem LékRhaz 175; vypadaje [„chocholík pažné kosti“] z klúbu [tj. ramenního] do podpazie LékSalM 697 titilicum; z podpažie vyhlédajíce [žáci] Antikristu ChelčSíť 183a (v obr.) ║ ztrhajě [kněz] podpazie rukú ComestC 82b (Lv 1,17: v. perut¹) assellis křidélka (sr. SlovDief 31a)
Z podpaž(d)ie se čte též jako zpod paž(d)ě