1. co [oheň] (kde) podpálit, zapálit, rozdělat: Nepodnyeczygte ohně ve všěch přiebytciech BiblOl Ex 35,3 (nezanietíte ~Pad) non succendetis; podnyetym v tobě oheň t. Ez 20,47 (zapálím ~Pad); incentius…kto podnijecuge VodňLact L5b; podniet oheň pod rendlíkem LékJádroD 59 — s elipsou předmětu: nechať oni…položie [vola] na drva, ale ať nepodnyeczygij. A jáť…položím [druhého] na drva a nepodnyetym BiblOl 3 Rg 18,23 (ohně…nepodkládají…ohně nepodložím ~Pad, ohně…nepřikládají…ohněm nepodpálím ~Praž) ignem…non supponant…ignem…non supponam. – Sr. podložiti 4, zažéci

2. co [oheň] roznítit, přivést k intenzívnějšímu hoření: jejžto [oheň] podnyeczowati bude pop…po všě dni BiblOl Lv 6,12 (v. opravovati 7); ignem nutri oheň podnyet MamUKA 25b; oheň boží hoří, kterýžto kněz podṅecuge, kdyžto pravdu jim [srdcím] zvěstuje Budyš 54b (v obr.) rozdmýchává; fomentare podnietiti, pokrmiti SlovOstřS 135

3. koho (čím) posílit na mysli, povzbudit („podnésti“ 5): tak sú podnieceni těmi slovy Judovými BiblLit 2 Mach 15,17 (v. podnésti 5) exhortati; již všeho se chcem ochabiti, jakž svá libost nepodnyeczyge ŠtítKlem 50b; takými řěčmi…podnyeczowaw královice ŠtítBarlB 117 instruens

4. koho/co (čím v čem) podnítit: (A) (k čemu) s vyvoláním zaujetí získat pro něco; [k nežádoucímu] ponouknout, svést; (B) (proti komu) pobouřit, rozvášnit; ipf. proti komu popuzovat, štvát: — A: když…myšlení [na svůdnici] jeho podnieczowaſſe OtcA 253a (rozněcováše ~B) urgebant; šenka zlato podnieti,…ukládáše již smrt židu BawEzop 2923; Podnyeczowala jest jeho žena jeho BiblOl 3 Rg 21,25 (vzbuzovala…jest ~Lit) concitavit; v mysli jeho nemohl nepodobnú žádostí podnyetyti ŠtítSvátA 125a; již v něm [smilstvu] lidi podnieczugy [ďáblové] ŠtítAlžb 485b; tohoto divu pověst…mnohé…k náboženství viery podnytyla jest Frant 76a; podnieczugicz jedni druhých srdce…k chlúbě ChelčBoj 376a ○ podniecenie n.: zlého ducha lestné k tomu podnyeczenye ŠtítVyš 96a; podnieczenim hada [zhřešili] BelA 165a; podnieczenie diábelské BelB 66a suggestio ○ podněcovánie n.: nepovolíme…diábelskému podnyeczowanij ŠtítSvátA 128a; podnieczowanim, lákaním ChelčBoj 383b (v. obleviti 2). Sr. nabádanie. – Sr. napomanúti 2 — B: počěchu proti niej [světici] všicku obec podnyeczowaty PasMuzA 105 seditionem excitantes; často jej hněvem podniecy [já, tj. ďábel] OtcB 58b exardescere…facio; byl [Kain] skrze to v závisti podnie- cen ŠtítStrah 3a; dolore stimulatus bolestí jsa podnieczen VýklKruml 33b (Dt 19,6: rozniecen BiblOl, nabádán ~Pad, hnut ~Praž); je…podniecugi, zbuzujíc lidi jedny proti druhým BechMuz 74a. Sr. navésti 6