podkrálé, -é n., / pozd. podkrálík, -a m.; k král/králík
králův zástupce, zvl. (v perské říši) místodržící, satrapa: Sisennes, podkrale syrské BiblLit 2 Esd 6,7 (podkralik ~Pad, vývoda ~Praž); přikázanie králova starostám královým i podkralem t. 2 Esd 8,68 (podkralikom ~Pad, vládařóm ~Ol, vývodám ~Praž); subregulus podkralik SlovOstřS 114. – Sr. zprávcě