podkovný, -ní podkovní adj.; k podkova
1. ♦ p. podkovný, podkovní hřěbík podkovák: ty [chudé] šacovali o podkovy a podkowne hřebíky MartKronB 63a (podkownye ~A); gumphus podkowny hřebík aut možděn SlovKlem 51b, pod. SlovVodň 61b
2. ♦ p. podkovný, podkovní kovář podkovář („podkovník“): babatarius podkowny kovář SlovOstřS 66, pod. SlovKlem 32b
3. podkovné, -ého n. příspěvek na úhradu opotřebování podkov v manské službě: jelli by [panoš] s opatem…, má jemu potřeba dána býti, strava, obrok a podkovné ArchČ 9,401 (1485)