1. [o jevu působícím na smysly] žádoucí, budící libost; [o zvuku, vůni ap.] libý; [o pokrmu ap.] lahodný, chutný: praesentia concupitae (pochotenemu gl.) formae [tj. zjevu ženy] famulatur GlosŘeh 78b (sr. stsl. pochotьnъ); ó jiedlo přěrozkošné, v němžto všie…vóně sladkost jest pochotna JeronP 185b (pochutna ~M; v obr.); okuste a vizte, kterak pochutny jest hospodin JeronM 8a (Ps 33,9: rozkošný ŽaltKlem, sladký ~Wittb, chutný BiblDrážď; fig.) suavis; sladkú chut a pochotnu Aug 6b; tělesných věcí libých a pochotnych AlbRájC 37a delectabilibus; mléko jest pochotne a sladké ŠtítMuz 105b; hlas jeho pochotnay…a zvučný byl jest PoggioF 137b; dá pochotne patřenie všem ChelčBoj 384b; povětřie…pochotne a libé bude RokPostA 32a příjemné

2. [o stavu, chování ap.] žádoucí, příjemný, milý: mé [Kristovo] jho jest pochotnee EvZimn 6b (Mt 11,30: chutné ~Ol 309a, sladké t. 217b) suave; pochotnv učiní [Duch sv.] pravdu ŠtítSvátA 137b; když jest zde tak pochotno dobrého přietele…milovati t. 213b; odpočívati s libostí naypochotnieyſſij ChelčPost 93a; obcování pochotne mají bez sváruov t. 105a; [muž] pochotnee a obvláštní výmluvnosti BiblPraž a2a (HierPaul 1) ║ [modlitba] z pochotnyeyſſijeho náboženstvie ŠtítSvátA 254a z upřímnější zbožnosti

3. (komu/čemu) prospěšný, zvl. příznivý; [o svatém] nápomocný: muž prospělý…svéj duši pochotny jest BiblDrážď Sir 37,22 (chutný ~Lit) suavis; někdy sě jim nahodí čas pochotny jich vuoli tělesné ŠtítPař 41b; pochotna milost i práci oblehčije ŠtítSvátA 4a; hospodin…pochoten [jest] spravedlným t. 170a