1. [o hmotném] (co) schopný do sebe něco pojmout (obsáhnout): ješto [tj. Jeruzalém] jsi velmi pochopna,…i budeš píti jej [kalich] a vypiješ až do kvasnic BiblPad Ez 23,32 (v obr.) capacissima; chléb…těchto daróv [milosti] nižádným obyčejem nemóž pochopen býti ChelčBisk 19a; nejsú jeho [Ducha sv. hříšníci] pochopni, jako do onoho čberu, an pln pomyjí, mnoho li móž vody čisté vlíti? RokJanB 241a (fig.); okrúhlá figura najviece v se vezme a jest naypochopnieyſſij ŽídSpráv 183 nejobsažnější ║ zpósob tělo nemocného a učiň, ať jest pochopno lékarstvie LékRhaz 177 schopno přijmout (pod. KorMan 144a)

2. [o člověku ap. se slovesem „býti“] čeho [nehmotného] schopný přijmout (tj. postihnout smysly n. rozumem), zvl. pochopit co: v těch [slovech moudrosti] má malost bozského dómysla pochopna byla jest KarŽivA 335 (účastna ~B) capax; tiem jeho [dobra] viece pochopnyegi OrlojK 464; jest pochopen jeho [Boha člověk] skrzě poznánie a milovánie LyraMat 41b; čím více pochopna sú srdce božského světla, jeho pravdy JakZjev 29a; budú [smyslové] naplněni rozkoší, jakež jest který pochopen ChelčPost 184b

3. (se slovesem „býti“ čeho, k čemu [chování] ap.) přístupný (čemu), ochotný přijmout (zvl. osvojit si): o němž [Kristově poslání] by bylo mnoho praviti, ale oni nejsú pochopni toho BiblLitTřeb L1,288b (k Hb 5); aby bylo pochopno [srdce] k múdrosti WaldhPost 124a; buď…učenie pochopny SenCtnost 300a docilis; pochopnym srdcem…radu přijímati TrojA 3b (ochotným ~K) perceptibili; aby byla duše puochopnieyſſie poznati boha RokJanB 231b; nenie [tělo] pochopno k hřiechuom a kvapno RokLukA 113b; pochopnu učiniti [mysl] a nachýlenu k řečeným prosbám LetKřižA 234 ║ est agilis křehký, fortis silný, presto pochopni…, opto pozadní KlarGlosA 1262 (De nominibus personarum) pohotový, bystrý

4. komu/čemu ap. dostupný, snadno přijatelný (zvl. pochopitelný): aby…pochopno i příjemno mohlo býti [sepsání] i od těch, ktož čísti budú KorTrak x4b; rukú šmakají věcí čitedlných, smyslu svému pochopnych AktaBratr 1,186a; a [aby věřili] múdrosti, kteráž jest tělu jich pochopna t. 187a ║ nebť sú lidem velmi póchopni [bludové] RokJanB 89b snadno osvojitelní

5. čeho, se slovesem „býti“ k čemu, s inf. schopný čeho, způsobilý k čemu: beatificabiles pochopni blahoslavenstvie MamUKF 86a; my nejsmy puochopni přijieti tak velikých věcí RokJanB 62b, pod. KorMan 46b; tělo bez duše nenie pochopno ku přijetí milosti božie HomMak 36b ║ každý [hříšník] rozumu puochopny nebude vymluven RokJanB 151b kdo má rozum

6. počáteční, prvotní: tělo přijal…bez poskvrny přirozeného (pochopneho gl.) hřiechu…Mařie panny SekvOpav 4a originalis