pobrániti | StčS | MSS |

pobrániti, -ňu, -ní pf. (ipf. pobraňovati, -uju, -uje); k brániti

čeho, aby… (komu) zabránit čemu; ipf. bránit; pf. zamezit co: Jezu Krista ponúcieše [setník], jemu pobranyge, aby pod jeho střěchu nechodil KristA 15a (pobranuge OlMar 142a); toho [neštěstí pokrytec] nepobrany ani staví, ač by mohl učiniti AlbRájM 19a (ani toho staví, ani brání ~K)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


pobrániti, -ňu, -níš dok. trochu, chvíli bránit
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2025, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2025, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2025, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).