1. uprchlík, utečenec: profugus pobiehlecz vel poběhlý VýklKruml 61a (3 Rg 12,2: v. poběhlý 1); effugus…běhúň, pobiehlecz, vyhnaný VodňLact G8b; refugus…, qui fugit propriam patriam Pobiehlecz t. S2b ║ profugus quasi procul fugiens tulák, Pobihlecz (m. -bie-) MamKapQ 24b (Gn 4,16: bydlil [Kain] v zběžství BiblOl, přebýval jest…zběhem ~Pad, vypověděný ~Praž) tulák, běženec

2. kdo útěkem poruší svůj závazek; [od vojska] zběh; [k nepříteli] přeběhlík: všickni pobiehlci jeho [královi] BiblLit Ez 17,21 (pobiehelczi MamKapR, v. poběhlý 2); nevěrný pobiehlecz HusHříchB 133a (v. nevěrný 1); neb pobiehlecz slóve ten, kdož od čeho odběhne, jakož jest hanba ženě od muže utéci neb stolícímu od chleba BechNeub 55b; desertores…Pobiehlczy. Též…ktož ot bitby uteče VodňLact G2a; perfuga…, qui de uno exercitu fugit ad alium Pobiehlecz t. Q2b

3. (čeho, ot čeho [víry, zákona ap.]) odpadlík (od čeho), kdo se zpronevěřil (čemu): pobyehlecz zákonuov božích BiblMuzSZ 2 Mach 5,8 (jenž ot práva božieho běží ~Ol) refuga; ústupcě a pobyehlczy viery pravé LyraMat 107b apostatasse a fide; poběhlecz s Luciperem od první řeholy HusProv B4b; těch dvú doktoróv [tj. Hilaria a Křižanovského] pobiehczow řeči RokPřij 295b; kto od tebe [Rokycany] odstupují a od tvé pravdy jest poběhlý,…jest pobiehlecz HilPřijA 72; appostota převrátitel viery aut pobiehlecz od zákona SlovKlem 30a — v přídomku: až do času Juliána pobiehcze CestMandA 179b Apostaty, pod. HusVýklB 75a

4. ničema, poběhlík, člověk „poběhlý“ (5): člověk pobiehlec, muž neužitečný…sváry rozsievá BiblLit Pr 6,12 (v. neustavičný 6); tyto roty soudné…najpotupnějších nevybierají k soudóm, ale kteříž se zdají najdrahnější mezi těmi pobiehlcy ChelčSíť 17b; kterýžto [Bůh] řieká králi pobiehlcże BiblPraž Job 34,18 (poběhlý ~Pad, přestupitel ~Ol) apostata; v. též ocas 1