1. [o pokrmu] vhodný k požití, zvl. stravitelný: nevelmi pozitecne a hrubé kořenie TkadlB 87a (v. požitý¹ 2); požívati jiedla puoziteczneho…v skrovnosti LékFrantA 77b; když ji [tj. krmi] jedie, nenie všem pożiteczná, an mnohý rád by připlatil, aby jie nejedl RokJanB 317b; jest [vejce] pokrm velmi čistý a lehký, brzo poziteczny RokLukA 238b. – Sr. požitedlný

2. [o nemovitostech] výnosný, poskytující užitek (zvl. „požitek“ 2): uberima naipozitecznieiſſich poziteczne [pastviny] VýklKruml 69a (1 Par 4,41: přeužitečné BiblOl, hojné ~Pad, přehojné ~Praž) nejúrodnější; fructuosus…puożytecżny, plodný VodňLact I8b; dobré a puožitečné lesy s takovým příslušenstvím DluhRožmb 205 (1476); dobré puožitečné podacie s příslušenstvím ArchČ 15,318 (1484); rybníci dobří a puožiteční t. 40 (1488)

3. (čemu ap.) prospěšný, užitečný, přinášející užitek, prospěch: ješto by co tvého potřebného a poziteczneho, dobrého na nie [Adličce] ležalo TkadlA 23a; psi strážní pożiteċzni jsú. Ale psi lovčí…viece stojie, než užitku přinosie BurleyMudrC 227a; září jest zdravý a pożiteczny Hvězd 18a blahodárné; ktož v sobotu urodí se…, skúpý a řiedko pożiteczny bude t. 51a; poručníci, hlediece k dobrému a požitečnému těch sirotkóv, učinili jsú smlúvu ArchČ 28,102 (1438; zpodst.) k prospěchu; cožkoli dobrého, ku pokoji požitečného…způsobiti t. 14,54 (1450) tj. přispívajícího; věci, kteréž v obec znáti jest velmi poziteczne SilvKron 3a perutile; tyto věci [tj. odvary, obklady ap.] jsú hlavě i dně poziteczne LékJádroD 3; k smlúvám požitečným a odpočinutie všemu království přinášejícím ArchČ 5,387 (1479; v. otpočinutie 5); v. též neužitečný 2 ║ že by se jim kopali k té najpožitečnějšie k jich baště ArchČ 6,139 (1476) nejdůležitější. – Sr. plodný 8, potřěbný 8