1. [o pokrmu] strávený, zažitý: játry přitahují čistotu…pokrmu poziteho k sobě LékSalM 786 digesti — obrazně o rozumovém zpracování: pozite, totiž přemyšlené napřed věci mluví [moudrý člověk] Čtver 26b digesta; požitie přemyšlovánie má…předloženo býti…, aby ty všeckny věci pozitnieyſſie plnosti dosáhly t. 27a; to rozumem pozite blštíť se jako zlato t. 48a. Jen v Čtver ║ mláto – tělesně mluvíce – jest věc pozita a prázná, ješto z ní jádro vytáhnú ChelčKap 21b tj. zbavená živin

2. [o potravě] (lehce) stravitelný: co jest…bodličie nebo jiné nevelmi pozite a hrubé kořenie, tohoť on [žnec] nechá TkadlA 38b (požitečné ~B); spomáhá jiesti…pozitee krmě a ovšem v jedení a v pití skrovenstvie LékKřišť 71a, pod. LékSalM 319

1. [o člověku] starý, letitý, mající za sebou dlouhý život: najblíže [stálo] pozyte rytierstvo AlxV 329; pozyty muž, však nezbaven t. 1466 (v. nezbav́ený); člověk juž dosti posithy̆ LegJidM 91; čemu taký pláč činíš, a jsúc již pozita žena OtcB 85b aetate defessa ║ jakožto psáno jest…v pożytych práviech o dobývanie vládanie BelA 161b starých, dávných (pod. t. 162a); confectus pozity SlovOstřS 71 věkem sešlý

2. [o věku] pokročilý, vysoký: od dětinstva až do věku poziteho OtcB 15b (pożyteho neb dospělého ~C) maturam; umřěl jest [Abrahám] v dobré starosti v pożitem věku BiblOl Gn 25,8 (poziteho věku VýklKruml, věku hojného BiblPraž, v letech rozmnoženého věku ~Pad) provectae aetatis

zpracovaný žvýkáním k strávení: musíť [slovo] najprv pomyšlením počieti sě…a požito býti rozsúzením a potom miestem a časem dobře rozžité neb pozite v uši otevřené vlito býti Čtver 35a (fig.) digestum