počiščenie, -ie n.; k počistiti
1. čeho [zašpiněného] očištění, vyčištění něčeho: o poczyſſtieni zubuov LékRhaz 6
2. relig. (koho/čeho) očištění, očista od rituální poskvrny: pocziſſczienye chrámové učiniti BiblDrážď 2 Mach 1,18 (očištěnie ~Lit) purificationem; poczyſczenye (opr. z poſczy-) svatého křstu přijmi PasMuzA 599; dávaj jim [popům] jich čiest…za své poczziſtienye BiblOl Sir 7,34 (očištěnie ~Lit) purgationis ║ některým [duším v očistci] poczyſſtyenye dáno jest PasMuzA 642 očištění od hříchů. – Sr. očiščenie 4,5
3. med. (čeho /koho [nemocného]) pročištění (sr. „počistiti“ 3); „p. krve“ ap. menstruace: sšel li by sě s ní [s ženou muž] času krve poczyſtienye BiblOl Lv 15,24 sanguinis menstrualis; kteráž [žena] po poczyſtieni krví plúti nepřestane t. Lv 15,25 (po nemoci ženské ~Pad) post menstruum; po pociſczenie čmýry LékVodň 283b; žeť mu [potícímu se ve spaní] jest třeba pocziſſtienie nebo purgacie LékKřišť 28a; daj tomu nemocnému všech mokrostí tělesných poczyſſtienie LékRhaz 188; poczyſſtienie nemocného LékSalM 371 purgationes; od púštění [krve] bude údóm pocziſſtieni LékJádroD 356; prvé musí býti nějaké pocžyſſtieni neb usty, neb zpodkem LékŽen 93a; v. též obměkčenie 4 ║ farmacia poczisstienie břicha RostlPelp 13b prostředek k pročištění