plzkost, -i f.; k plzký
1. (čeho) kluzkost, sliznatá hladkost: klade se do nich [ran] slanin ostruha pro…plzkoſt cesty, jíž by talov měl vyjíti LékRhaz 44; skrze plzkoſt, viny nemúdrost, padajícím milosrdenstvie spěšného lékařstvie spomohli jsme ProkPraxD 166a (fig.) per lubrica ║ proti úplavici i proti plzkoſti třev LékFrantC 129b nadměrné sliznatosti
2. kluzké místo: gdyž tobě lahodí života zčestie, tak sobě na plzkoſti, t. na míjejících věcech, nezdržíš ani stavíš SenCtnost 274b in lubrico; jako plzkoſt ve tmách BiblPraž Jr 23,12 (v. plzko) ║ kterýžto [člověk]…hřěší skrzě křehkost nebo plzkoſt tělesnú LyraMat 138a per lubricitatem vrtkavost, nestálost
3. vlhká kluzká nečistota, zvl. sliz: pohřížili sú [muži] v bahně a na plzkoſty nohy tvé BiblDrážď Jr 38,22 in lubrico; všecku plzkoſt i kvasnice vypudí [„balšán“] LékFrantA 116a, pod. LékJádroD 341
4. čeho [hříchu ap.] zrádnost, vlastnost přivodící mravní pád: hřiechóv plzkoſczy otržen [král] ŘádKorA 47b labe; skrze jeho [smilství] plzkoſt klesajie v něm ChelčBoj 387b
5. nemrav, nepřístojnost, projev mravního úpadku: aby se radovali, skáčíce v tancích a jiných plzkoſtech ChelčPost 145b; u frejích a v těch plzkoſtech smilných se postí [duchovenstvo] ChelčKap 10a