1. [půda, strom ap.] plodonosný („plodný“ 4); [o půdě] úrodný: dřievie plodyſtwie ŽaltU 148,9 (plodicſtwe BiblLit, v. plodičstevný); jako oliva plodiczſtwie ŽaltWittb 51,10 (v. ovocěnosný) fructifera; zemi plodiſtwu t. 106,34 (v. plodičstevný); plodyczſtwu studnici slez ráčil vypustiti ŽaltPod 150a (fig.); kteráž [půda]; byla plodiſtiwiegſie, tu oral OtcB 12b (plodiſtwieyſſie ~D, plodyczſſtweyſſe ~A) uberiora; na vrchu údolé plodyczſtwych věcí Pror Is 28,4 (plodiſtwych BiblOl, v. plodičstvie 2) žírného ║ svú vlažnost na suché dáti, aby čsti plodyſtwy byli UmučRoud 410 aby nesli plody ctnosti; Plodiſtwy jest byl Moab BiblLit Jr 48,11 (v. plodný 1) fertilis prospíval

2. [pole, strom] rašící, vyhánějící klíčky a odnože: pole plodiſtwe z veliké hlubokosti BiblDrážď Sap 19,7 (plodné ~Praž) germinans; aby rozvlažěvaly [rybníky] húšč dřievie plodyſtweho BiblOl Eccl 2,6 (plodicſtueho ~Lit, v. ploďúcí 2); v. též plodný 4. – Sr. plodilý

3. [o modlitbě] užitečný, prospěšný: která modlitva jest plodná:…některá modlitva jest plodyczſtwye a některá neplodičstvie. Plodyczſtwye, jež jest s bohem AlbRájA 66b (plodywſtwye…Plodywſtwye ~C, plodyſtwye…Plodyſtwye ~M, užitečná…užitečná ~B) fructuosam; také plodyczſtwa byla modlitva onoho ješitného syna t. 66b (plodyſtwa ~C, užitečná ~B)