plno | StčS |

plně adv., ojed. dial. plno (sub 3); k plný

1. [o naplnění] plně, do plna, až po okraj: když by svých drochtóv pllnyegie naplnil [Ježíši] koš srdce jejie HradMagd 47b vrchovatěji; v tě [Marie] vlita jest plnye spolu všecka nebeská milost KristA 11b (fig.); farsus…plnye nadíno SlovOstřS 79 ║ když plnye byli nasyceni HilPřijA 54 dosyta; jest také v nich [svatých věcech Bůh] plṅegi než v jiných věcech AktaBratr 2,114b větší měrou

2. [u údaje o množství] vcelku, dohromady; [počítaných jednotek] celých: hlučnými zástupy diechu, již jeho [Dariova] rodina biechu, dvadcěci ciśúcóv pilnye AlxH 70; toho města čstná ohrada deset let plnye hořala AlxV 825; aby doložil k tisíci zlatým ostatek, aby bylo plně pět set hřiven Půh 5,148 (1486)

3. [o dovršení děje] plně, úplně, zcela, v(e vší) úplnosti: dřéve než plnye uslyšíš, neotpoviedaj slovu BiblDrážď Sir 11,8 (úplně ~Lit); kto ji [„hlubokost“] plnye nalezne BiblOl Eccl 7,25 (úplně ~Lit); jich [kacířství církev] plnye nevypleje do skonánie světa LyraMat 92a perfecte; toho jemu plnye svěřte SvědBydž 323 (1405); nicostratus plnie vítěz SlovOstřS 96 naprostý; dokud plnie leb nebude napravena LékRhaz 19; až by řádně a plnie zaplaceny byly [peníze] PrávOpav 1,28 (1436) ♦ plně a cěle ap. admin. v naprosté úplnosti: aby plnye a cele těch sedm hř. platu menovaného na Dětocha přišly PrávOpav 2,17 (1431); aby svobody arcibiskupstvie pražského…byly cele a plně zachovány ArchČ 3,429 (1435); psáti kázal [bratrům] dvór…tak plno a celo, jakož to…na ně [pisatele] jest přišlo PrávOpav 2,50 (1446); zapisujem [ves]…i s plným panstvím tak v cele a plně, jakož jest to týž Jan…držal ArchČ 28,28 (1470), pod. ListářZbrasl 248 (1453)

4. [o chování, vlastnosti] plně, zcela, zvl. dokonale; v komp. lépe; [o poznávání ap.] důkladně; [o věření] pevně: jich [hříchů] plinie očistiti ModlKunhA 122; plniege dobrořečiti tě TobU 144b (Tob 8,19) plenius; když sě plnye chce dáti na modlitby WaldhPost 72b; o svých běziech…budeš plniegie naučen TrojK 85a; každému bez přijímanie osob plnye spravedlnost činiti MajCarA 32; aby dóvěřil plnie, že… HusVýklB 13b; všecky skutky i srdce plṅe znaje [Bůh] Budyš 9a; plniegie rozuměti LékFrantA 170b; kto jest moře neviděl, nemuož plnie múdr býti ŽídSpráv 51; plně doufáme, že… ArchČ 6,78 (1471) ║ abychom věřili pravdě z Písma plnyegye než které jistosti ŠtítVyš 18b potius spíše, více; že by nám mohli plně učiniti [služby] CJM 4/1,235 (okolo 1400) náležitě; ustavujíce plnie, aby každý…věděl HusBludM 210a omnino výslovně

5. zvl. v komp. [o sdělení] důkladně, podrobně, zevrubně, obšírně: toto miesto Písma…Spasitel potom plnyegie vykládá MatHom 76; potom bychom tobě dobře plniege a lépe pověděli TkadlA 32b; o té chytrosti [Antikristově] psal sem plnie v jiných knihách HusPostH 7b (pilně ~D); tuť TMt ústně zpravím plnějie ListářRožmb 4,116 (1449); jinde [o tom] plněji jest vypsáno a položeno BřezKron 338 plenius — v admin. formuli důkazní: jakož plniegie svědčí Čtenie BelB 13b; moc mají mieti, jakož ten list…na ten plat v Chlumu plněji ukazuje i světčí ListářRožmb 1,8 (1418); jakož tíž zápisové to plněje a šíře svědčie ArchČ 15,202 (1448); jakož týž zápis pod JMti pečetí visutú to vše plněje v sobě zavierá t. 15,316 (1479)

Sr. úplně, neplně

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


plno, -a n. sg. nebo indecl.; k plný

1. plnost, stav naplněnosti: usque ad summum až do plna vel až k kraji (skragi rkp) vel do vrchu [naplňte nádoby] VýklKruml 266a (J 2,7); pakli by…rybník spuštěn býti nemohl,…aby byl na plně loven ArchČ 9,391 (1480) jsa napuštěn

2. úplnost, plný rozsah: Oldřichovi již všecko dali a splnili penězi hotovými až do plna ArchČ 4,253 (1441) ♦ z plna, zplna, plnem úplně, v plném rozsahu: zplna tělo výborné královstvie našeho vyčistiti MajCarA 44 ex toto; pro kterú příčinu jemu [faráři] desátku dáti nechtie z plna ArchČ 14,98 (1459), pod. t. 8,72 (1472); ty všecky [spory] z plna podal jest a podává na rozeznánie…pana Oldřicha t. 7,348 (1468); mlýnové stáli okolo Prahy pro veliký mráz…, a to bylo února měsíce plnem LetKřižA 327 u plně, na plně býti [o měsíci] být v úplňku: v ta doby byl měsiec u plnie a tak stál proti slunci TrojL 12a; když jest měsiec na plnie ŠtěpMuz 43

3. indecl. ve funkci num. neurč. čeho/koho plno, hodně, zvl. velké množství něco zaplňující: jich [nemocných] okolo ňeho bieše plno OtcB 163a; u vymeni jest mléka plno BawEzop 1332; nakladl naň [osla] plno chleba BiblOl 1 Rg 16,20 (v. plný I/5); lidí nevěrných bydlilo jest plno…po všie zemi t. 1 Rg 27,8; plno bahen a jezer CestMandA 188b; nic těch ctností sem nenalezl, ano plno pýchy, lakomství HusSvatokup 185b; plno jsú mi osídl nalekli RokPostB 62 (v. naléci, -leku); koflík zlatý, v němž plno ohavnosti AktaBratr 1,166a (Ap 17,4 poculum…plenum: plný BiblPad)

Sr. doplna, úplně, plnost

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2025, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2025, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2025, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).