pleva, pléva, -y f.
pleva (zvl. jako odpad, v pl. též jako krmivo): potřě ľud jakožto plewy AlxŠ 3; shromazdí [Kristus] pšenicu svú do své stodoly, ale plewy sejže ohněm EvZimn 1b (Mt 3,12) paleas; da jim [velbloudům] plew a sěna ComestC 31b; býci tvoji a oslenci…směsici s plewami jiesti budú Pror Is 30,24 commistum migma; tiť jsú lidé v laciné ceně, ke cti jsú lechčejší těch plew RadaOtcM 351; když zrno v slámě a v plewie vznikne, roste a drží sě ŠtítMuz 96a; mezi křěsťany jsú dobří i zlí, jako…na mlatě zrno i plewa HusPostH 175a (pléwa ~TN); když větrem marné chvály podme, jako plewu lehkú toho srdce zhuoru pozdvihne ChelčKap 358b; v. též opálati 2 — obrazně o nicotnosti: utrpenie [naše] jsú jako plewa nebo mrva PříbrZamP 275b; ta hrdinstvie plewu ostanú a větřík malý zanese je ChelčPost 96b; viz, anť na to [Čtení] plew nasype svých glóz RokJanB 165a; plewy zbierati, zrna nechati KorMan 183b ♦ p. pleva, pléva velblúdóv, -ová tráva sloužící za píci velbloudům (Andropogon schoenanthus L.): vezmi…plew velblúdových LékSalM 826; scuinantum slóve plewa velbloudův, neb ji jedí velboudové v Arabí a v Africe LékSalP 380a
Též jm. osob. Pleva/Pléva m. (SvobodaExc 1378). – Sr. též jm. osob. Plevka/Plévka m. (t. 1366) i Plevek (UrbEml 30, 1367)