pleskati, -šču, -šče; pozd. též -aju, -á ipf.; sr. plesknúti
1. [o úderu] pleskat, vydávat při dopadu pleskavý zvuk: pohlavci suší Pleſkagi okolo uší PodkU 466
2. čím [rukama] tleskat: explodo…rukama pleſkati VodňLact bb7a ║ complodo…simul plodere, insimul repercutere…manus spolu se pleſkati, třeskot činiti, lomoziti VodňLact aa2b navzájem si plácat do rukou
3. expr. [o mluvícím] plácat, žvanit, hloupě a zbytečně mluvit, pleskat: ta řeč musí konec vzéti, darmo pleskceš, trudně pleſczeſs Spor 86a. – Sr. plesktati