plachta, -y f.; sr. plášč, střlat. plasta i něm. dial. Blachte
1. plachta, větší kus hrubého plátna užívaný bez zvl. úpravy: (A) nejjednodušší oděv; (B) hrubá pokrývka, přehoz; (C) rozsívka: — A: plachta linna, saga GlosMV 178; anť [švec] zlú plachtu prodra na sě,…poběhne…a plachta na něm otvisla HradSat 128a; oplecek armila, plachta plasta KlarGlosA 1877 (De vestibus); katové svlekli jsú jej [Jeronýma] z rúcha jeho a dali naň plachtu škaredú na bedra jeho MladJerF 131b linteo; muož se tak zle chlubiti plachtau (-u nadeps.) smrdutou, jako někto sukní barvenú ChelčBoj 375a; nechtěly sou [bekyně] od svých kněží…svátosti přijímati, leč by z sebe přípravu složili, kteréžto plachtami nazývaly BřezKron 407 ║ ješto [roucho] by bylo z žíně a z plachty učiněno MatHom 334 indumenta pauperis z plachtoviny — B: ona jě [uprchlíky žena] upusti v studnici a přistřě jě plachtu ComestC 161a; co na tě, na zedranú plachtu a děravý zástěrek a otřelé pometlo, slušie TkadlA 15a (fig.); cipsina plachta SlovVodň 57a; ut sedeant sub tecturis lintheis seu plachtis SSL (LibContrCol 1, 73a, 1390); s prázdného vozu formanského, když s plachtú jede po obilé ArchČ 16,260 (1483) ║ plachet a ubrus a těch věcí menšiech ArchKol (1499) prostěradel (pod. AMP 2086, M4a, 1468) — C: že ty pro špinavú plachtu aneb rozsévačku, když tam z nie sedlák rozsievá, nepohrdáš pšenicí čistú RokMakMuz 306a; pro nova plachta ad blada XL grossos SSL (RegCamBrun 242,48a, 1487); pro XLVIII ulnis drilich ad plachtam bladi 1 1/2 sexagenas VI grossos t. (RegCamBrun 243,52a, 1497)
2. lodní plachta: nebo dal mi hospodin tu múdrost na lodí, že sem pustil dřevo a plachtu zadu i věšel sem v prostém dřevě u prostředce PoručM 146a; velum…jest také plachta na korábě u vietr rozestřená VodňLact Y1a. – Sr. větrník
Sr. plátno. – Též jm. osob. Plachta m. (SvědBydž 17, 1312); sr. též Plachtina m. (TomekMíst 2,312, 1389)