pivničný adj.; k pivnicě
1. [sklep] určený k skladování nápojů, zvl. opojných: postupují [věřiteli] sklepuov pivničních tří najlepších a tří sklepuov suchých komorních a světnice veliké dolejšie…k šenku vína jakéhožkoli, piva také jakéhožkoli i jiného všelikterakého pitie TeigeMíst 1,390 (1485) ♦ p-ná pivničná šíje klenutý vchod se schody do sklepa, zpravidla uzavřený poklopem (v. WinterMěst 1,380): celarium pivnicě, penus pywnyczna šíjě, camera komora SlovVít 93a; penus piwnicżna šíje SlovKlem 72b (kellerhals DiefGlos 424). Sr. šíjě
2. p-ná, pivničná -é f.: starší řeholnice spravující klášterní zásoby a peníze („šafářka“, v. WinterCírk 744): celleraria monasterii eligatur de congregacione senex klíčnice nebo pywnyczna GlosJiř 97b. – Sr. pivničník