piskoř, -ě m., ojed. piskořec, -rcě m., piskořě, -ěte n.(?); k pískati (-aju)
protáhlá sladkovodní rybka vydávající na suchu pisklavý zvuk, piskoř: ocillus pyſſkorz, claucius lipan KlarGlosG 384 (De piscibus; piskorzecz ~A); budú ryby…delší než piſſkorzi PísChudV 5b; saxatiltus piſkorze SlovNom 63b; id [murena] est úhoř vel pyskorz Káz UK X E 8,44a; mník, piſkorz, lipan, hříz, mřen ŽídSpráv 197; ocillus…est piscis serpenti Piſkorz VodňLact oo3b
Též jm. osob. Piskoř (TomekMíst 1,48, 1433), Piskořě m. (Erect 2,144, 1377)