|
|
pelešě, peleš, -ě, též -i f., ojed. peleš, -ě m. (sub 4), pelušě, -ě f. (sub 1) 1. (čí [zvířete]) pelech, brloh, doupě, úkryt upravený k zalehnutí: ščeňata lvoví…u peleſſich svých sě skladú ŽaltWittb 103,22 (u pokojích ~Klem, v pokojíciech BiblPad, v ložiech ŽaltKap, v brloziech BiblPraž); jako ščeně lvové bydle u peleſſiech ŽaltKlem 16,12 (v peluſſy ~Pod, v zchráně ~Wittb, v skrytě BiblDrážď, v skrýšech ~Lit, v stráni ~Ol) in abditis; vejde zvieřě v svú jeskyni a v své peleſſi bude přebývati BiblOl Job 37,8 (v jeskyni ~Pad) in antro; ptáček má hniezdo své a hovada mají peleſſe své HusSvátA 519a (sr. Mt 8,20); de cubili z odpočivadla vel z peleſſe [lví] VýklKruml 195b (Am 3,4); v peleſſi bude obývati šelma diábel RokLukA 196b ║ právě jí [Pravdě] smrad jako vuoně, též v jistbě jako v světnici, v peleſſy i v stodole TOV HÁD 56b v chlévě; buďte…udatni, ne jako baby ležiec na peleſſech tvrzí svých KrčínHrad 16a (expr.) v peleších, tj. v bezpečí 2. dutina ve skále n. v zemi vhodná k ukrytí člověka, zvl. jeskyně: antra peleſe deserti teneris ŽaltGlosMuz 167a (Joh. Bapt.); pústenníkové rúcho mužské na sě vzemši [sv. Pelagia], v jednéj maléj peleſſi bydlo sobě učinila PasMuzA 544 in…cella; do jedné peleſſy…bieše všel t. 475 ad…cellulam; uprostřěd té hory pod skalú, ana visí, jako by upadnúti chtěla v peleſſ OtcB 14b; bieše [hrob] peleſe a kámen svrchu položen bieše jemu BiblLit J 11,38 (hrob EvVíd, skála ~Zimn, jeskyně ~Ol); když sú tyto ženy přišly k té peleſi neb komórcě, v níž jest byl hrob HusPostH 63b; caverna…, id est spelunca Peleſs VodňLact E1a 3. (čí [duchovního]) nejprostší obydlí k rozjímavému životu o samotě; [v pustině] poustevna; [v klášteře] cela, komůrka: žádavše [kněz] na púšči bohu slúžiti, odtad nedaleko peleſſ sobě učinil PasMuzA 341 cellam; každý [mnich] oblášť v své peleſſi OtcB 52b divisis…cellulis; aby sám seděl v své peleſſy, ješto slóve cella OtcA 70b; když bieše sám Machomet s tiem pústenníkem v peleſſi CestMandA 224b; bral se jest [šlechtic]…k peleſſi, kdež mudřec obýval [na poušti] ČeškaMudrK 52a; turgurium peleſſie SlovOstřS 118 (sr. pelešicě) 4. nuzný příbytek, útulek k přebývání; [pro nějakou činnost] doupě, brloh: ostala matka božie…v téj peleſſi podlé jěslí…, a tak sě někteří nadějí, ež jest…Ozěp tu peleſſ zatvořitú byl učinil, neb…tesařového řemesla byl KristA 25a; běda těm, jenž s tak velikým nákladem podpierají tu biednú peleſſi těla svého Hugo 136; v této peleſſy [tj. vypáleném kostele] sediece snieme ji [pečeni] RozmlVácl 36; po kútiech, po peleſſech své všetečnosti pósobiece [rouhači] KorMan 33b; apogeum…est constructum sub terra edificium videlicet spelunca Peleſs VodňLact B7a; pán buoh vie, že sám své peleši nemám čím chovati ArchČ 8,20 (1471) ║ in delubris…v chrámiech vel v peleſſech modlných VýklKruml 166a (Jr 43,12; expr.) peleších, hnízdech ♦ p. pelešě, peleš lotrová (lotrovská, lotróv ap.) expr. peleš lotrovská, útulek lotrů ap. nekalých živlů: dóm mój…, vy ste jej učinili peleſſ lotrovný EvVíd 3a (Mt 21,13: peleſs lotrovú ~Ol, peleẛi lotrovskú BiblLit, jeskyni EvBeneš, jatku ~Zimn) speluncam latronum, pod. Pror Jr 7,11; z kostelův i z domův pikharti peleš lotrovskou…činí AktaBratr 2,200b; kláštery mnichovské kázali [táboři] býti peleše lotrovské BřezKron 409 ║ plna jest [církev] prelátuov pyšných, ješto z toho ne cierkev svatá, ale jest peleſſe lotrovská KorTrak b7a spolek lotrů (pod. AktaBratr 1,161a). – Sr. kotec Též jm. míst. (Pelez CDB 2,281, 1226). – Sr. peléška, pelešicě Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
peleš(ě), peleš, pelešě, -ě f. jeskyňka (vytesaná ve skále;) brloh; doupě, pelech; komůrka Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
pelešě f. = komůrka, brloh, jeskyně Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947. 
|