1. (čeho [dobytka]) pastýř (u vrchnosti i chovatel), pastevec: paſtyrzy té noci bdiechu nad svými stády chovajíce EvSeit 139b (L 2,8: paſtarzi ~Ol, pastuchy ~Zimn) pastores; já [Kristus] sem paſtyrz dobrý t. 143b (J 10,11: pastucha BiblDrážď); knihy Judit a Tobiášovy a paſtyṙowy (přips. na okraji) ProlBiblL 149b (k 1 Rg) tj. Jobovy (měl 7000 ovcí); jakož vzdálen jest život paſtyrzow ot života stádnieho LyraMat 35a; Saule, paſtyrze osličieho a kraváka, ustavil králem BřezSvět 39b; paſterze tu z těch rohuov dělají sobě domky CestMil 28a; paſtyerzi t. 46a; tista paſtyřowa, jenž tu blízko bydléše HusSvátA 527a; příslušie trój úřad k paſtyṙi: prvý pastva…, druhý obrana ovcí od násilé, třětí uzdravenie ovcí nemocných HusPostH 78a; armentarius skocký paſtirz SlovOstřS 62; spíše to všecko přivodí tomu srdci…chudoby než paſtyrzowi huol, ješto se po ní dosti bídně živí ChelčPost 73b; svrchupsaný z svého dvoru pastýři má dávati dvě kopě žita a dvě kopě ovsa…a večeře a vozby činiti také má pastýři s jinými súsedy ArchČ 22,24 (1477); vo pastýře, kterýž v které vsi přistane a tu pase, má tu vobec za pána mieti t. 5,508 (1499) — v obraze: Paſtyrz pravý a dobrý…ovce své shromaždije v své lóno JeronU 7b; paſtyrz ovcí božích TovHád 131b (v. nájemník 1); kohož pastýř víry [tj. papež] proti vlku vzbudí ArchČ 20,551 (1467) ║ magoreus paſtirz, rytieř, oděnec SlovOstřS 92 strážný (?). – Sr. páscě, pastevník, pastvec 1

2. obecní býk: svobodu dáváme, ač by jim byla potřeba zvláštního jmíti pastejře,…že jej budou moci chovati a pásti svobodně v tom poli, kdež stádo obecní puojde ArchČ 16,331 (1489). – Sr. pastivý kóň

3. (koho [věřících]) duchovní pastýř, duchovní vůdce a strážce, zvl. duchovní správce (kněz): on [Kristus] dal…evanjelisty a jiné paſtyrzye i doktory…v dílo služebné EvOl 143b (E 4,11) pastores; nad tiem svatým manstýřem vzvolichu jej čsným paſtyrzem HradProk 16b opatem; Jezukriste, všěch dobrých křěsťanóv paſtyrzi PasMuzA 596; zlého paſtyrze [tj. ďábla] WaldhPost 67a (v. nevěrně 3); paſtyṙi, t. kazatelé HusSvátA 508a; kněžie úřad držie prorokóv a paſtiṙow a strážných HusVýklB 93b; paſtyrz, t. bóh HymnUKA 7a; od kterýchkoli zprávcuov a paſtyṙuow přijímá kto naučenie a svátosti béře AktaBratr 1,11a; paſtyřie věrní, kteřížť následují paſtyře svého Krista Ježíše t. 163a — v elativní konstrukci o Kristu: když sě zjěví kniežě paſtirzow BiblDrážď 1 P 5,4; paſtyrż nad paſtyrżi HusSvatokup 117b pastor pastorum; nejsou prošeni [knížata] na pomoc pastýři stáda, ale nejvyššímu pastýři duší ArchČ 20,551 (1467) ♦ vňutřní (duchovní) p. pastýř eccl. koho [věřících] duchovní pastýř, duchovní správce: jakžto my [kněží] vnitřní paſtyrzy a zprávce duší jsmy rozumieni ŘádKorA 50a pastores; kterak daleko…duchovní paſtyṙ pochybuje od následovanie Kristova HusPostH 78a; duchovní pastýř té osady ArchČ 8,131 (1474)

4: (čeho, nad čím) správce, zvl. jako zástupce hospodáře n. vladaře: paſtirz všie čeledi otcovy v Ejiptě ComestC 52b pastor; paſtyrz muoj [Hospodinův] jsi ty [panovníku] a všicku vuoli naplniješ Pror Is 44,28; jehož čert ustavil paſtyrziem nad životem svinským ChelčKap 20a ║ všech her nebuď paſtyrziem PříslFlaš 45a vůdcem, organizátorem